„Innuendo“ je skladba, která v roce 1991 vyšla na stejnojmenném albu Innuendo od skupiny Queen. Jejími autory jsou Freddie Mercury a Roger Taylor (uváděná je ale celá skupina). Je považována za jedno z posledních veleděl skupiny. Je jejich třetím singlem, který dosáhl v žebříčcích EMI první pozici, hned po „Bohemian Rhapsody“ a „Under Pressure“.
| Innuendo | ||||
|---|---|---|---|---|
| Singl od Queen | ||||
| Z alba | Innuendo | |||
| Strana B | „Bijou“ | |||
| Vydáno | 14. ledna 1991 | |||
| Nahráno | 1989–1990 | |||
| Formát | 7", 12", kazeta, CD | |||
| Žánr | Progressive rock[1] | |||
| Délka | 6:30 (album) 6:46 (12" explosive version)/3:28 (Promo) | |||
| Jazyk | angličtina | |||
| Vydavatelství | Parlophone (Evropa) Hollywood Records (Severní Amerika) | |||
| Autor | Queen | |||
| Singly Queen chronologicky | ||||
| ||||
Nápad napsat píseň vznikl pouze náhodou. V Montreux si Brian May s Rogerem Taylorem jen tak „jamovali“ ve studiu. Freddie Mercury začal komponovat text a hudbu.[2] Celou střední část napsal on. Zbytek písně složil Roger Taylor, inspirovaný skupinou Led Zeppelin a jejich písněmi „Kashmir“ a „Thank You“.
Píseň „Innuendo“ je svou strukturou podobná písni „Bohemian Rhapsody“ – je složená z více částí a někdy je také označována jako „Bohemian Rhapsody číslo 2“.[3] Na začátku a na konci je rockové téma Rogera Taylora. Střední část je složena z kytarových flamenco částí, přičemž jednou hraje kytara sama a jednou v rockové úpravě s orchestrem, který byl vytvořen syntetizátory. Píseň má několik taktů – tříčtvrťový, čtyřčtvrťový i pětičtvrťový, které se navzájem prolínají.
Tím, jak se Mercuryho zdravotní stav stále zhoršoval, nemohly s ním být pořízeny nové snímky. Proto se skupina rozhodla využít záběry z písní jako „Scandal“, „Breakthru“ nebo „I Want It All“. Samotný videoklip se liší od ostatních. Je jakoby malbou s mixem animovaných a živých postav. Použité jsou také historické záběry. Samotné členy kapely také namalovali – Johna Deacona v kubistickém stylu, Rogera Taylora ve stylu Jacksona Pollocka, Briana Maye jako viktoriánskou skicu a Freddie Mercuryho ve stylu Leonarda da Vinci. Klip byl nominován na cenu Monitor Award za nejlepší videoklip (Monitor Award for Best Achievement in Music Video).[4]
Na nahrávání této písně byl pozván Steve Howe, kytarista skupiny Yes. Jedna verze říká, že ho pozval Mercury, se kterým měl přátelský vztah, druhá, že to byl Brian May kvůli části s flamenco kytarou. Steve Howe tuto událost popsal takto: „Shodou okolností jsem byl tehdy v Montreux a měl jsem namířeno do studia. Queen tam právě nahrávali své album. Vešel jsem dovnitř a oni mi ho celé přehráli a píseň Innuendo jako třešničku na závěr. Ztratil jsem řeč, tak to bylo úžasné. A tehdy mi řekli: 'Chceme, abys s námi na této písni spolupracoval.“[zdroj?!]
Dále řekl, že si vzal nejlepší španělskou kytaru, večer se vrátili do studia a dali dohromady verzi, jakou znají fanoušci dnes. „Byla to skvělá zkušenost se skvělými lidmi“, uzavřel.[5]
V roce 1992 na The Freddie Mercury Tribute Concert ve Wembley tuto píseň spolu se zbývajícími členy Queen zahrál Robert Plant z Led Zeppelin.[6]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
