francouzská světice From Wikipedia, the free encyclopedia
Ida z Boulogne,[5] či též Ida Lotrinská (1040? – 13. dubna 1113)[6] byla hraběnka z Boulogne. Narodila se kolem roku 1040 na hradě Bouillon v Ardenách, v dnešní jižní Belgii. Jejím otcem byl dolnolotrinský vévoda Godefroi III.
Svatá Ida z Boulogne | |
---|---|
Narození | 1040 Ardeny |
Úmrtí | 13. dubna 1113 (ve věku 72–73 let) |
Místo pohřbení | Abbey of St. Vaast |
Povolání | aristokratka |
Choť | Eustach II. z Boulogne (od 1057)[1][2][3] |
Děti | Godefroy z Bouillonu[4] Eustach III. z Boulogne Balduin I. Jeruzalémský[4] Ida[4] |
Rodiče | Godefroy III. Dolnolotrinský a Doda[1] |
Rod | verdunští Wigerichovci |
Příbuzní | Godefroy IV. Dolnolotrinský[1] (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Roku 1057[7] se vdala za hraběte z Boulogne Eustacha II.[6] s nímž měla tři syny a dceru. Ida po porodu svých dětí odmítla kojnou, namísto toho je kojila sama, aby tak zabránila vlivu morálky cizí kojné.[8] Když se její synové rozhodli roku 1096 připojit k první křížové výpravě, požehnala jejich snaze a výrazně se podílela na finančních výdajích.[9]
Během života byla hraběnka velmi nábožensky i charitativně aktivní. Roku 1093 ovdověla a využila získané bohatství i volnost k realizaci svých plánů, například založila několik klášterů. Dále udržovala korespondenci se svatým Anselmem, arcibiskupem z Canterbury. Některé Anselmovy dopisy Idě se dochovaly do současnosti.[10][11] Stále více se aktivně angažovala v církvi. Nicméně tehdejší scholastické přesvědčení jí zabraňovalo stát se benediktinskou jeptiškou, namísto toho se stala „laickou sestrou Benediktinského řádu“.[12][5]
Ida z Boulogne zemřela 13. dubna 1113. Jako místo jejího hrobu bylo tradičně označováno za klášter Svatého Vedasta.[12] Nicméně roku 1169 byly její ostatky přemístěny do Paříže a znovu roku 1808 do Bayeux.[5]
Syn Eustach zdědil po otci hraběcí titul, Godefroi se stal dolnotrinským vévodou a po završení kruciáty prvním křižáckým vládcem Jeruzaléma a Balduin titul krále po něm podědil.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.