Hřib olivovožlutý
From Wikipedia, the free encyclopedia
Hřib olivovožlutý (Boletus pachypus Fr. sensu Quél.) je nejedlá houba z čeledi hřibovitých. Řadí se do sekce Calopodes a je blízce příbuzný hřibu kříšti (Boletus calopus Pers.: Fr.). Klasifikace tohoto druhu není jednotná, pokud není uvedeno jinak, je v rámci tohoto článku prezentována podle pojetí mykologa Aurela Dermeka.
 Hřib olivovožlutý | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | hřib (Boletus) |
| Binomické jméno | |
| Boletus pachypus Fr. sensu Quél. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Různí mykologové klasifikují druh Boletus pachypus odlišně, mnozí jej považují za totožný s hřibem kříštěm (Boletus calopus) v aktuálně rozšířeném pojetí. Pojetí autorů, kteří jej považují za samostatný druh, se často liší a popisy se do různé míry překrývají.
Velenovský
Josef Velenovský rozlišoval tři blízce příbuzné druhy: hřib kříšť (Boletus pachypus), hřib červenka (Boletus calopus) a hřib olivový (Boletus olivaceus).[4] Jejich popis se odlišuje především vybarvením třeně a chutí dužniny: kříšť (Boletus pachypus) podle Velenovského má třeň červený, pouze nahoře žlutý a velmi hořkou chuť, červenka (Boletus calopus) má třeň celý nachově červený, chuť sladkou a hřib olivový, neboli hořký, (Boletus olivaceus syn. Boletus tesselatus Rostk.) má třeň nahoře žlutý, dole (resp. uprostřed) červený, chuť hořkou a je drobnější (klobouk do 60 milimetrů).[4]
Macků
Jan Macků rozlišoval dva druhy: hřib kříšť (Boletus pachypus Fr.) se třeněm nahoře žlutým, dole červeným a hořkou chutí a hřib červenka (Boletus calopus Pers.) s červeným třeněm (chuť neuváděl).[5]
Smotlacha
František Smotlacha rozlišoval červenku (Boletus calopus Sm.) jako formu hřibu satanovitého se sytě červeným třeněm a chutnou dužninou.[3] Jako podobný (ale samostatný druh) uváděl kříšť (Boletus pachypus Fr.) s třeněm červeným jen uprostřed, nahoře žlutým, dole hnědým - a bronzovou formu kříště - hřib olivový (Boletus olivaceus Sch.)[3]
Dermek
Aurel Dermek uváděl, že mnozí současníci považují hřib olivovožlutý (Boletus pachypus Fr.) za barevnou odchylku hřibu kříště (Boletus calopus Fr.).[1] Podle odlišných znaků ho ale klasifikoval jako samostatný druh (popis níže).
Makroskopický
Klobouk dosahuje 60 - 100 milimetrů, nejdříve polokulovitý, později klenutý, v mládí je okraj podvinutý, v dospělosti zvlněný.[1] Povrch je suchý, jemně plstnatý, olivově plavý až olivově hnědý.[1]
Rourky jsou 5 - 8 milimetrů dlouhé, nejprve bledě žluté, později zelenožluté, na řezu modrající.[1] Póry mají okrouhlý tvar, jsou drobné, v mládí bleděžluté, později sytě žluté až chromové, vždy bez zeleného odstínu.[1] Na otlacích modrozelenají.[1]
Třeň dosahuje 60 - 120 × 20 - 35 milimetrů, má válcovitý až kyjovitý tvar, na bázi zaoblený.[1] Zbarvení pod kloboukem je sytě žluté, dále bledě žlutý a přechází do špinavě hnědé. Žlutou zónu od bledě žluté odděluje červený pásek o šířce 3 - 10 milimetrů.[1] Povrch třeně kryje síťka ohrověhnědé barvy.[1]
Dužnina má bělavé zbarvení, na řezu lehce modrá.[1] Konzistence je tvrdá, vůně nenápadná, chuť odporně hořká.[1]
Mikroskopický
Výtrusy dosahují 11 - 15 × 4,5 - 5,5 μm, jsou hladké, elipsoidně vřetenovité, okrově olivové.[1] Výtrusný prach je hnědavě olivový.[1]
Roste v jehličnatých i listnatých lesích, ale výrazně vzácněji než hřib kříšť. Fruktifikuje od července do září. Rozšíření není zatím blíže prozkoumané.[1] Velenovský uváděl výskyt hřibu olivového v jedlinách, smíšených lesích a bučinách.[4]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
