část obce Velhartice v okrese Klatovy From Wikipedia, the free encyclopedia
Hory Matky Boží (německy Bergstadtl Unserer Lieben Frau) jsou částí obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Vesnice leží v nadmořské výšce okolo 675 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo 101 obyvatel.[3]
| Hory Matky Boží | |
|---|---|
 Hory Matky Boží | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Velhartice |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°16′4″ s. š., 13°26′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 96 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hory Matky Boží (1,06 km²) |
| Nadmořská výška | 675 m n. m. |
| PSČ | 341 42 |
| Počet domů | 119 (2011)[2] |
  Hory Matky Boží | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 44997 |
| Kód k. ú. | 644994 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesnice je pravděpodobně pojmenována po dolu Nálezná jáma Matky Boží.[4] Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Hory Matky Boží (1520), „na horach Strzibrnych Welharticzkych slove Matky Bozij Sniežny“ (1610) a „v Matky Boži na Horach Welharticzkych“ (1630).[5] V osmnáctém a devatenáctém století se užíval také lidový název Zlámané Hory.[6]
Nejstarší stopy po těžbě rudních ložisek v okolí vesnice pochází z desátého až dvanáctého století, ze kdy se dochovaly sejpy podél Ostružné a jejích přítoků. První krátké štoly podél křemenných žil pochází ze třináctého století, ale na jeho konci již byla zdejší ložiska zlata pravděpodobně vyčerpaná.[4]
Rozmach hornictví nastal až s objevem stříbronosného galenitu v první čtvrtině šestnáctého století, kdy patřilo velhartické panství patřilo Zdeňku Lvovi z Rožmitálu. Z 19. listopadu 1519 pochází zmínka o jámě svaté Anny propůjčené Baltazaru Bohuchvalovi a jen o několik dnů později získal práva k Nálezné jámě Matky Boží Jiří Popel z Lobkovic.[4] První písemná zmínka o osadě pojmenované podle jámy[4] pochází z roku 1520.[7] Rozvoj dolování výrazně podpořil král Ludvík Jagellonský, když osadu dne 12. listopadu 1522 povýšil na horní město[4] a udělil mu trhové a várečné právo. Kromě toho městu věnoval znak s pečetí a obyvatele osvobodil od poddanství.[8]
Většina dolů bývala na východní straně vrchu Křížovka a na vrchu Kalvárie. Dolů bylo v polovině šestnáctého století asi třicet a většina z nich nepřesahovala hloubku 80–100 metrů. Doly byly odvodňovány pomocí dědičných štol svatého Kryštofa, Vavřince, Šmelcířské a tzv. hluboké. Většina ložisek byla vyčerpána okolo poloviny šestnáctého století. Pokusy o obnovu dolování v sedmnáctém století skončily neúspěšně a stejný výsledek měly také snahy ve druhé polovině osmnáctého století. Dochovaným pozůstatkem jednoho z těchto mladších dolů je až tři metry hluboká propadlina s haldou u silnice do Drouhavce. Jiné staré důlní dílo na úpatí Křížovky sloužilo od roku 1914 k napájení koupaliště.[8]
,_kostel_Jména_Panny_Marie_od_severozápadu.JPG)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
