Hornosvratecká vrchovina
geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Hornosvratecká vrchovina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický celek o rozloze 1 097,57 km² na severovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny, součást geomorfologické Česko-moravské soustavy v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.[1] Leží z hlediska administrativně správního většinou rozlohy v Kraji Vysočina, jihovýchodní částí v Jihomoravském kraji a severovýchodním okrajem v Pardubickém kraji.[2]
Hornosvratecká vrchovina | |
---|---|
Krajina v oblasti Sněžného, součást členité Hornosvratecké vrchoviny, georeliéfem až hornatiny, v rozsahu 258 až 836 m n. m. tvořící geomorfologický celek | |
Nejvyšší bod | 836,1 m n. m. (Devět skal) |
Rozloha | 1 097,57 km² |
Střední výška | 580,2 m n. m. |
Poznámka | součást geomorfologické Česko-moravské soustavy |
Nadřazená jednotka | Českomoravská vrchovina |
Sousední jednotky | Boskovická brázda Hornosázavská pahorkatina Křižanovská vrchovina Svitavská pahorkatina Železné hory |
Podřazené jednotky | Nedvědická vrchovina Žďárské vrchy |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Česko |
Horniny | krystalické břidlice, žula |
Povodí | Svratka, na okrajích Doubrava, Chrudimka, Novohradka, Sázava |
Souřadnice | 49°38′41″ s. š., 16°6′36″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIC-4 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krajinná oblast protáhlého tvaru, bez územních výběžků připomínající půdorys čtyřúhelníku s vrcholy (od nejsevernějšího) přibližně na katastrálních územích Proseč, Vranová, Štěpánovice a Vojnův Městec. Vzdálenost okrajových míst orientovaných severozápad – jihovýchod činí zhruba 40 km (Proseč – Vranová) a 50 km (Vojnův Městec – Štěpánovice), na liniích severovýchod – jihozápad kolem 23 km (Proseč – Vojnův Městec nebo Vranov – Štěpánovice).[3]
Typem georeliéfu členitá vrchovina až hornatina v nadmořských výškách přibližně 257–836 m, se střední výškou 580,2 m a středním sklonem 6°12', s vyklenutým povrchem prořezaným hlubokými údolími s vodními toky, s nejvýznamnější řekou Svratkou. Geologické podloží tvoří krystalické horniny a částečně permokarbonské a křídové usazeniny.
Na severozápadě Žďárské vrchy se skalními útvary na úzkých hřbetech oddělených hlubokými a rozevřenými údolími, od nich označení georeliéfu žďárského typu. Jihovýchodní část tvoří mohutná klenba Nedvědické vrchoviny s výraznou členitostí georeliéfu v Sýkořské hornatině, tvoří jádro krajinné oblasti s kryogenními tvary (izolované skály, skalní hradby, kamenná moře, balvanové proudy).
Horopisem (orografie) směrem na severozápad (Žďárské vrchy) v nadmořských výškách stoupá, k jihovýchodu (Nedvědická vrchovina) pozvolna klesá. Nejníže je situována hladina řeky Svratky v nadmořské výšce 258 m, přibližně v lokalitě Močidla na katastru Štěpánovice u Tišnova. Významný a nejvyšší v Nedvědické vrchovině vrchol Horní les (772,3 m n. m.) na katastrálním území Rovečné.
Nejvyšších poloh s nadmořskou výškou nad 800 m dosahuje na zalesněných vrcholech se skalními útvary v Devítiskalské vrchovině Žďárských vrchů.[3] Nejvyšším bodem Hornosvratecké vrchoviny, současně Žďárských vrchů a geomorfologického okrsku Devítiskalská vrchovina, je vrchol se zeměpisným názvem Devět skal (836,1 m n. m.) na katastrálním území obce Křižánky v okrese Žďár nad Sázavou náležejícím do Kraje Vysočina.