Hardžedefovo naučení
From Wikipedia, the free encyclopedia
Hardžedefovo naučení je staroegyptské literární dílo, nejstarší známý doklad žánru Knih moudrých rad do života. Za autora je literární tradicí považován princ Hardžedef, mladší syn panovníka Chufua z období 4. dynastie, který jej měl napsal pro svého syna Autjebrea. O Hardžedefově autorství ovšem neexistuje žádný přesvědčivý důkaz a nelze vyloučit, že mu bylo ještě ve Staré říši připsáno pro věhlas, který prince provázel;[1] v egyptologii proto bývá označováno jako domnělé.[2]
Pro existenci tohoto naučení dlouho svědčily jen zmínky o něm z jiných pramenů, teprve v moderní době byly nalezeny i zlomky textu samotného. Je z něj znám pouze začátek rekonstruovaný podle 17 opisů na hieratických ostrakách z ramessovské doby a jednoho na dřevěné tabulce ze Třetí přechodné doby.[3]