Hampi
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Hampi (kannadsky ಹಂಪೆ Hampe) je indická vesnice ve státě Karnátaka. Leží na ruinách města Vidžajanagar na jižním břehu řeky Tungabhadry a v minulosti bylo hlavním městem Vidžajanagárské říše. Okolo roku 1500 měl Vidžajanagar přibližně půl miliónu obyvatel a byl jedním z nejlidnatějších měst světa, s populací rovnou více než dvojnásobku města Paříže, nejlidnatějšího města tehdejší Evropy .[1]
Hampi Hampi | |
---|---|
Chrám Virupákša, Hampi | |
Poloha | |
Souřadnice | 15°20′6″ s. š., 76°27′43″ v. d. |
Nadmořská výška | 568 m n. m. |
Časové pásmo | Indian Standard Time |
Stát | Indie |
Svazový stát | Karnátaka |
Kraj | Bellary |
Hampi | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 41,9 km² |
Počet obyvatel | 1 500 |
Hustota zalidnění | 35,8 obyv./km² |
Náboženské složení | hinduismus |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | Památky v Hampi |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iii, iv |
Odkaz | 241 (anglicky) |
Zařazení | 1986 (10. zasedání) |
Správa | |
Status | vesnice |
Oficiální web | asi |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vesnice je známá především díky zdejším památkám, z nichž patří k nejznámějším chrám Virupákša. Pro svou historickou hodnotu byla zdejší oblast s památkami v roce 1986 přijata na Seznam světového dědictví UNESCO.
Jméno Vidžajanagar („Vítězné město“) je složeno ze dvou slov: vidžaja (vítězství) a nagara (město).
Jméno Hampi – poangličtěná verze kannadského názvu Hampe – je pak odvozeno od jména Pampa, což je starý název pro řeku Tungabhadra. Jedna z legend popisuje místní bohyni Pampu, která si vzala Virupákšu (jednu z forem boha Šivy) na pahorku Hemakuta a později byla považována za jednu z inkarnací bohyně Párvatí.
Současné vykopávky datují nejstarší osídlení do doby 3. století př. n. l. až po 2 tisíciletí př. n. l. z více než 700 míst. To se považuje za důkaz, že oblast byla hustě zalidněna již před vytvořením Vidžajanagárské říše
Nejstarší části svatyně Virupaksha-Pampa jsou z doby před založením hlavního města. Do 9. a 10 st. n. l. jsou datovány nápisy vztahující se k Šivovi. Důkazy naznačují že k určitým stavební úpravy byly provedeny během období Chalukya a Hoysala.
S založením Vidžajanagárské říše došlo k rychlému rozvoji města vzniklého okolo chrámu Virupákša. Vidžajanagar se stal hlavním městem říše za krále Bukka Raya I. z dynastie Sangama okolo roku 1370, kdy přesunul původní hlavní město z blízkého Anegondi.
Základní důvod založení Vidžajanagaru byl obranný k zastavení muslimské invaze ze strany Dekánských sultanátů. Město samotné bylo pevnost a jako takové bylo plánováno. Bylo postavené z masivního kamene a hliněných valů s pevnostmi a se strážními věžemi na okolních kopcích. Hlavní přístupové cesty k městskému centru byly 30 až 60 metrů široké a byly sledovány z pozorovány z věží a opevněných bašt.[2] Město se rychle rozrůstá a z poznámek perského cestovatele Abdur Razzaka , který navštívil Vidžajanagar v 1440 n. l. se odhaduje, území metropole se rozkládalo na ploše 540 km² a vlastní centrum, které zahrnovalo hlavní administrativní, náboženské a královské budovy na 40 km². Abdur Razzak zmiňuje 6 linií opevnění před branami královského paláce. Benátský cestovatel a obchodník Niccolò de' Conti napsal, že obvod hradeb města byl 60 mil. Z průzkumu a vykopávek se odhaduje že opevněná plocha města pokrývala 650 km² [3]
V roce 1565 po porážce vidžajanagarských vojsk v bitvě u Talikoty proti alianci vojsk Dekánských sultanátů je město dobyto a během několika měsíců zničeno.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.