HMS Sheffield (D80)
britský raketový torpédoborec třídy Sheffield From Wikipedia, the free encyclopedia
HMS Sheffield (D80) byl raketový torpédoborec Typu 42 Batch I britského královského námořnictva. Postaven v letech 1970 až 1975 byl první jednotkou ve své třídě (proto též někdy třída Sheffield) a druhou jednotkou toho jména v Royal Navy. Po zařazení do služby v roce 1975 se podílel na testech protivzdušného systému Sea Dart.
.jpg) HMS Sheffield u Diego García v únoru 1982 | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | Torpédoborec |
| Třída | Typ 42 Batch I |
| Číslo trupu | D80 |
| Jméno podle | Sheffield |
| Objednána | 14. listopadu 1968 u Vickers Shipbuilding and Engineering, Barrow-in-Furness |
| Zahájení stavby | 15. ledna 1970 |
| Spuštěna na vodu | 10. června 1971 |
| Uvedena do služby | 16. února 1975 |
| Osud | 4. května 1982 zasažen raketou AM.39 Exocet, potopil se 10. května |
| Poloha vraku | východně od Falkland[1] |
| Souřadnice | 52°11′0″ j. š., 53°50′0″ z. d. |
| Cena | £23 200 000[2] |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 3500 T standardní 4100 T plný[3] |
| Délka | 119,5 m na vodorysce 125 m celkem |
| Šířka | 14,3 m |
| Ponor | 5,8 m |
| Pohon | COGOG: 2× plynové turbíny Rolls-Royce Olympus (50 000 shp ~ 37 285 kW) 2× cestovní plynové turbíny Rolls-Royce Tyne (5340 shp ~ 3982 kW) celkem 55 340 shp (~ 41 267 kW) |
| Palivo | 600 T[3] Dieso[4] |
| Rychlost | 30 uzlů (55,6 km/h) |
| Dosah | 4100 námořních mil (7593,2 km) při 13 uzlech (24,1 km/h)[3] |
| Posádka | 21 důstojníků 249 mužstvo[5] |
| Výzbroj | 1× 114 mm/55 Mark 8 Mod 0 2× 20 mm/70 Oerlikon (2×I) 2× Sea Dart (1×II, 22 střel) |
| Elektronika | Type 965R radar vzdušné ostrahy dalekého dosahu s datalinkem Link 10 Type 992Q 3D radar středního dosahu 2x Type 909 střelecký radar pro Sea Dart[6] FH5 Dogma HF/DF UAA-1 Abbey Hill radiotechnický průzkum SCOT satelitní komunikace Type 1006 navigační radar Type 184M sonar[7] |
| Letadla | 1× Westland Lynx HAS1 |
| Ostatní | 2x Knebworth-Corvus (2xVIII) pro vypouštění klamných cílů |
Byl součástí Task Force 317, která byla v dubnu 1982 – během války o Falklandy – vyslána k Falklandským ostrovům. Dne 4. května 1982 byl na předsunutém protiletadlovém stanovišti zasažen jednou ze dvou protilodních střel AM.39 Exocet, které proti britským lodím vypustila dvojice argentinských námořních letounů Super Étendard. Exocet vyvolal rozsáhlý požár a vyhořelý Sheffield se 10. května potopil. Pro Royal Navy to byla první válečná loď ztracená v boji od druhé světové války.[8]
Související informace naleznete také v článku Třída Sheffield.
Jako první jednotka ve své třídě byl Sheffield vybaven „Mickey Mousovýma ušima“ po stranách horní části komína – tzv. „Loxton bends“. Tyto kouřové deflektory měly odvádět horké spaliny z plynových turbín Rolls-Royce Olympus do stran, aby spaliny nepoškozovaly antény nad komínem. Toto řešení ale představovalo ideální cíl pro tepelně naváděné (IR) protilodní střely a tak se od „Loxton bends“ u dalších britských jednotek upustilo. Nesl je pouze Sheffield a oba argentinské torpédoborce ARA Hércules a ARA Santísima Trinidad. Sheffield byl také jedinou jednotkou své třídy, která nenesla dvojici protiponorkových torpédometů STWS II.[5]
Stavba budoucí HMS Sheffield byla objednána v roce 1968 a kýl byl položen 15. ledna 1970 v loděnici Vickers Shipbuilding and Engineering v Barrow-in-Furness. V pátek 30. dubna 1971 došlo na stavbě k explozi, která zabila dva dělníky.[9] Trup byl spuštěn na vodu a pokřtěn Alžbětou II.[10] dne 10. června 1971.
Oproti původní odhadované ceně £12 000 000 z července 1967[11] se konečná cena stavby vyšplhala na £23 200 000.[2]
Jako první jednotka své třídy strávil Sheffield první roky testováním nových systémů a raketového protivzdušného systému Sea Dart.[12] Mimo jiné proto, že HMS Bristol – jediná jednotka Typu 82 – trpěl koncem 70. let problémy s pohonným systémem a proto nemohl být naplno využit jako testovací platforma pro Sea Dart.[13] V roce 1976 se novým kapitánem stal Captain (~ kapitán) John Forster „Sandy“ Woodward – budoucí velitel Task Group 317.8 u Falkland.[14] Woodward velel Sheffieldu až do roku 1977.[15]
Bojové způsobilosti dosáhl Sheffield v roce 1980[12] se systémem Sea Dart a pouze částečnou instalací systému pro radiotechnický průzkum UAA-1 Abbey Hill.[16]
Po rekonstrukci počátkem 80. let byly zjištěny problémy se střeleckým radarem Type 909 pro střely Sea Dart.[5] Loď také nenesla žádné rušiče pro elektronický boj.[17]
Cvičení
V červnu 1981 se Sheffield zúčastnil cvičení Roebuck, během kterého odpálil pět střel Sea Dart. Po cvičení Ocean Safari vyplul v listopadu 1981, aby hlídkoval v Indickém oceánu a Perském zálivu.[12]
Během údržby v keňské Mombase se 26. ledna 1982 novým kapitánem stal James „Sam“ Salt. Salt, který předtím sloužil na ponorkách, i jeho první důstojník (který byl pozorovatel v protiponorkovém vrtulníku), měli malé nebo irelevantní zkušenosti se službou na hladinových plavidlech a malou zkušenost s protiletadlovou obranou.[5][18]
V březnu 1982 loď proplula Suezem do Středomoří, aby se zúčastnila cvičení Spring Train, které se konalo v březnu a dubnu v Atlantiku u Gibraltaru.[19]
Vyplutí k Falklandským ostrovům
V odpověď na argentinskou invazi na Falklandy dostal Sheffield v pátek 2. dubna 1982 rozkaz připojit se ke svazu Rear Admiral (~ kontradmirál) Woodwarda, který se formoval za účelem dobytí ostrovů zpět.[5][20] Lodě v Gibraltaru, které se neúčastnily první vlny, předaly postradatelné zásoby lodím první vlny – Sheffield tak převzal zásoby z fregaty HMS Active. Přesun materiálu zajišťovaly palubní vrtulníky.[21] Byla naložena munice a zásoby a vyloženy zbytné artefakty. Všechny koberce byly odstraněny – kromě těch na první palubě a výš (ty následně přispěly k požáru). Jako prvek rychlé identifikace – aby se zabránilo záměně s argentinskými Hércules a Santísima Trinidad – byl na boky a komín přidán černý vertikální pruh.[5] Identifikační číslo „D80“ na bocích bylo odstraněno a na střeše můstku byl Union Jack.[12]
Do jižního Atlantiku Sheffield vyplul 10. dubna a 14. dubna doplul, spolu s fregatami HMS Arrow a HMS Brilliant a sesterskými torpédoborci HMS Coventry a HMS Glasgow, na ostrov Ascension, kde se k nim následně přidal tanker RFA Appleleaf. Společně se přidaly k dalším plavidlům Task Force 317, které zahájily operace v Total Exclusion Zone (TEZ ~ Úplně uzavřená zóna) kolem Falklandských ostrovů v sobotu 1. května 1982.[5]
Britská doktrína počítala s tím, že každé plavidlo Royal Navy, které bude mít podezření, že je cílem raketového útoku, se otočí přídí ke směru útoku, zrychlí na maximální rychlost a odpálí klamné radarové cíle (chaff), aby nebylo snadným cílem. Domluveným signálem pro tuto akci bylo kódové slovo „Handbrake“ (~ ruční brzda), které měla každá loď vyslat v okamžiku, když detekovala ozáření radarem Super E Agave argentinských letounů Super Étendard.[22] Task Force 317 se více obávala útoku argentinských ponorek typu 209, než leteckého útoku. Po potopení křižníku ARA General Belgrano nařídil kapitán „Sam“ Salt změnu kurzu každých 90 sekund jako protiopatření proti argentinským ponorkám.[23]
Když jsem si přečetl signál, který nám sděloval, že Belgrano byl napaden a potopen, pamatuji si pocit jisté zkázy, neboť to znamenalo počátek skutečné války. Už byly nějaké výstřely, ale pro nás všechny potopení velké bitevní lodě (sic!) nebo křižníku znamenalo, že teď se bude střílet na velké lodě – tím myslím nás.Lieutenant (~ poručík) Peter Walpole, HMS Sheffield[24]
Potopení
- Není-li uvedeno jinak, jsou všechny časy uvedeny v UTC-3.
Argentinský útok
.jpg)
.jpg)
V 5.07 ráno úterý 4. května 1982 odstartoval z Base Aeronaval (BAN ~ námořní letecká základna) Almirante Hermes Quijada u Río Grande průzkumný letoun SP-2H Neptune (0708/2-P-112) od Escuadrilla Aeronaval de Exploración (~ námořní letecká průzkumná eskadra) Argentinského námořního letectva. Postarší Neptune s volacím znakem „Mercurio“ pilotoval Capitán de Corbeta (~ korvetní kapitán) Ernesto Proni Leston.[30][25][31] Neptune poprvé zaznamenal radarový kontakt v 7.10[30][32] (podle Zampiniho až 7.50[25]), vypnul radar a následně zachytil signál radaru dlouhého dosahu Type 965, jak torpédoborec typu 42 pátral po zdroji radarového signálu.[30] Neptune 2-P-112 zapnul radar AN/APS-20[33] podruhé v 8.14 na pozici 52°47′ j. š., 59°37′ z. d. a potřetí v 8.43, aby upřesnil pozici cíle.[30] Poté se (podle Rivase) buď radar Neptunu porouchal[30] nebo (podle Zampiniho) Neptune dostal nařízeno z velitelství přerušit kontakt do 10.00.[25]
V 10.00 ale radar Neptunu nebyl provozuschopný a tak Neptune odeslal další report a aktualizaci cíle – „jeden velký a tři střední“ – až v 10.30.[32]
Protože se Britové obávali špionáže ze strany Sovětů, vyslali k vraku Sheffieldu vojenské potápěče. Operace Blackleg se uskutečnila od října do listopadu 1982. Tým potápěčů pracoval pod vedením Mika Koonera z paluby plavidla MV Stena Seaspread. Mimo jiné se zaměřili na zbraňové systémy a další citlivé vybavení, tajné dokumenty, nebo kapitánův ceremoniální meč.[34]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
