francouzská experimentální ponorka From Wikipedia, the free encyclopedia
Gymnote (Q1) byla experimentální ponorka francouzského námořnictva. Dokončena byla roku 1888. Ve službě byla do roku 1908. Její služba byla úspěšná. Provedla okolo 2000 ponorů. Dne 19. června 1907 se potopila v Toulonu. Po vyzvednutí byla vyřazena.[1]
 Gymnote (Q1) | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | ponorka |
| Číslo trupu | Q1 |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo |
| Jméno podle | Archimédés |
| Objednána | 22. listopadu 1886 |
| Zahájení stavby | 1887 |
| Spuštěna na vodu | 24. září 1888 |
| Uvedena do služby | listopad 1888 |
| Osud | vyřazena 1908 |
| Předchůdce | Plongeur |
| Následovník | Gustave Zédé |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 30 t (na hladině) 31 t (pod hladinou) |
| Délka | 17,8 m |
| Šířka | 1,8 m |
| Ponor | 1,68 m |
| Pohon | 1 elektromotor 1 lodní šroub 33 hp |
| Rychlost | 7,3 uzlu (na hladině) 4,3 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 65 nám. mil při 5 uzlech (na hladině) 25 nám. mil při 4,3 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 5 |
| Výzbroj | 2× 356mm torpédo |
| Ostatní | operační hloubka ponoru 20 m |
Ponorku navrhli Gustave Zédé a Arthur Krebs. Objednána byla 22. listopadu 1886. Postavila ji loděnice Arsenal de Toulon v Toulonu. Stavba byla zahájena roku 1887.[1] Na vodu byla ponorka spuštěna 24. září 1888.[2] Dokončena byla v listopadu 1888.[1]
Ponorka měla ocelový trup a jednoplášťovou koncepci. Na každé straně trupu byla tři hloubková kormidla. Nesla dvě 356mm torpéda. Pohonný systém tvořil elektromotor Krebs o výkonu 33 hp, pohánějící jeden lodní šrouby. Energii čerpal z baterií z 204 články, které nebylo možné během plavby nabíjet. Nejvyšší rychlost dosahovala 7,3 uzlu na hladině a 4,3 uzlu pod hladinou. Dosah byl 65 námořních mil při pěti uzlech na hladině a 25 námořních mil při 4,3 uzlech pod hladinou.[2]
Roku 1898 byla ponorka modernizována. Výtlak stoupl na 33,2 t a délka se zvětšila na 18,4 metru. Instalován byl motor Sautter-Harlé o výkonu 90 hp. Ponorka byla vybavena komínem a vyměněny byly i baterie.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
