Grenzlanddeutschtum
From Wikipedia, the free encyclopedia
Výraz Grenzlanddeutschtum ve smyslu „pohraniční němectví” či „pohraniční Němci” se stal nejvíce aktuálním po první světové válce. Po Versailleské smlouvě se ve střední Evropě najednou objevila celá řada národních států, ve kterých Němci představovali národnostní menšinu. Obdobným termínem „Grenzlanddeutsche” (pohraniční Němci) se tak označovali příslušníci etnických Němců žijících na území odděleném hranicí od Německé říše jako například ve východní Belgii, Alsasku-Lotrinsku, ale především v Polsku a Československu.