Gornji Vakuf
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Gornji Vakuf (chorvatsky Uskoplje) je město v Bosně a Hercegovině, ve Středobosenském kantonu. Žije zde asi 5344 obyvatel. Město se nachází mezi městy Bugojno, Prozor a Jablanica, leží na řece Vrbas.
| Gornji Vakuf | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°56′ s. š., 17°35′ v. d. |
| Nadmořská výška | 671 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
| Kanton | Středobosenký |
  Gornji Vakuf | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 402 km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 70240 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gornji Vakuf se stal městečkem na konci 16. století. Už jeho vlastní název připomíná skutečnost, že vznikl za přispění tehdejších vakufských nadací a organizací, které byly v tehdejší osmanské Bosně rozšířené.
Vakufské instituce zajistily fungování základních objektů pro muslimy; kolem prvních významných budov (mešity, mekteby, sahat-kula, medresa atp.) se později vybudovaly domy i tržiště. Mehmed-beg Stočanin zde nechal vybudovat v roce 1592 právě první mešitu (tehdy to byl symbolický rok 1000 po hidžře)
Rozvoj islámu zbrzdila změna vlády na konci 19. století, kdy se Gornji Vakuf spolu s celou tehdejší Bosnou a Hercegovinou stal součástí Rakousko-Uherska. Tehdy začala významná těžba surovin v okolí města; přírodní bohatství bylo vyváženo do průmyslových center monarchie.
V první i druhé světové válce zažil Gornji Vakuf krušné časy. Město ničily boje, ale i požáry. Nakonec bylo osvobozeno partyzány při bojové operaci 12. července 1942. Tehdy padlo ze strany osvoboditelů celkem 101 lidí; na hlavní gornjovakufské třídě jim byl vybudován památník.
Po válce začal rozvoj jednak v okolí, tak i ve městě samotném. V období těsně před občanskou válkou a rozpadem SFRJ už patřila zdejší opčina ke středně rozvinutým.
Gornji Vakuf-Uskoplje bylo nechvalně známé jako jedno z prvních měst, které trpělo chorvatsko-bosňáckou válkou (1992–1994) během bosenské války (1992–1995). Jako kritický uzel bylo životně důležité pro UNPROFOR, aby umožnil UNHCR dodávky do země. Držela jej rota B ze skupiny 1 CHESHIRE britské armády, která byla pod velením UNPROFOR. V prvních měsících roku 1993 přišla jednotka o desátníka Lance Wayna Edwardse, kterého zastřelil neznámý odstřelovač, když přejížděli most v obrněných transportérech. Střelec je dodnes neznámý.[1]
Před válkou žilo v opčině Gornji Vakuf asi 10 000 Chorvatů a 14 000 Bosňáků. 11. ledna 1993 došlo k prvním střetům mezi Chorvatskou radou obrany (HVO) a Armádou Republiky Bosna a Hercegovina (ARBiH). Existují protichůdné zprávy o tom, jak boje začaly a co je způsobilo; bomba umístěná v muslimském hotelu, který ARBiH používal jako sídlo, nebo totální útok sil ARBiH na pozice HVO.[2] HVO měly asi 300 vojáků ve městě a 2000 v okolí, zatímco ARBiH nasadilo několik brigád svého 3. sboru, který v oblasti operoval. Středem města byla zřízena frontová linie. Dělostřelectvo HVO pálilo z několika pozic na kopcích jihovýchodně od sil ARBiH v Gornjim Vakufu poté, co byly jejich požadavky na kapitulaci zamítnuty, dokud nebylo dohodnuto příměří.[3][4]
1. srpna 1993 zahájila ARBiH ofenzívu na HVO v Gornjim Vakufu a následujícího dne získala kontrolu nad většinou města. HVO si udržela kontrolu nad chorvatskou čtvrtí na jihozápadě a ARBiH, postrádající potřebné posily, nemohla pokračovat ve své ofenzívě. Název části ovládané Chorvaty byl později změněn na Uskoplje. HVO se 5. srpna pokusila o protiútok ze svých pozic jihozápadně od města, nicméně pěší a minometné jednotky v ARBiH byly schopny útok odrazit. Další útok HVO začal v září, posílený tanky a těžkým dělostřelectvem, ale byl také neúspěšný.[5] Washingtonská dohoda podepsaná oběma válčícími stranami v roce 1994 následně ukončila vojenské operace pro obě strany, které převzaly kontrolu nad městem. O rok později přišel konec války.
Přestože se po ukončení bojů vrátil zpět původní název, ve jménu opčiny název Uskoplje zůstal a byl doplněn názvem historickým. Od roku 1995 spadá Gornji Vakuf pod Federaci Bosny a Hercegoviny.
V roce 1991 tu žilo 5349 obyvatel, z nichž bylo 61 % Bosňáků, 34 % Chorvatů, 2 % Jugoslávců, 1 % Srbů a zbylé 1 % tvořili příslušníci dalších národností. Po válce v Jugoslávii v 90. letech a podepsání Daytonské smlouvy se tak město s bosňáckou většinou stalo součástí Federace Bosny a Hercegoviny.
19 344 celkem
Při sčítání lidu v roce 1991 měla obština Gornji Vakuf-Uskoplje 25 130 obyvatel: 56,05 % Bosňáci, 42,61 % Chorvati, 0,60 % Jugoslávci, 0,42 % Srbové a 0,31 % ostatní. [6]
Samotné město mělo 5 349 obyvatel, z toho 61 % Bosňáků, 34 % Chorvatů, 2 % Jugoslávců, 1 % Srbů a 1 % ostatních.
| Národnost | Počet | Procent (%) |
| Bosňáci | 14 063 | 55,84% |
| Chorvati | 10 706 | 42,51% |
| Jugoslávci | 158 | 0,62% |
| ostatní | 144 | 0.60% |
| Srbové | 110 | 0,43% |
| Celkem | 25 181 | 100% |
| Obec | Národnost | Celkem | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Bosňáci | % | Chorvati | % | Srbové | % | ||
| Gornji Vakuf-Uskoplje | 12 004 | 57,34 | 8 660 | 41,37 | 30 | 0,14 | 20 933 |
Text stránky.[7]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
