From Wikipedia, the free encyclopedia
Gilbert Sandford Vernam (3. dubna 1890 – 7. února 1960) byl absolvent Worcester Polytechnic Institute (1914) a technik v Bellových laboratořích, který v roce 1917 vytvořil aditivní polyalfabetickou proudovou šifru a také se podílel na vývoji jednorázové tabulkové šifry. Vernam pracoval pro společnosti Postal Telegraph Company nebo Western Union a jeho pozdější práce se týkala především automatických přepínacích systémů pro telegrafické sítě.
Gilbert Sandford Vernam | |
---|---|
Narození | 3. dubna 1890 Brooklyn |
Úmrtí | 7. února 1960 (ve věku 69 let) |
Alma mater | Worcester Polytechnic Institute |
Povolání | kryptograf, matematik a inženýr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Kombinační funkce Vernam, vydaná 22. července 1919, je logická operace XOR, aplikovaná na jednotlivé bity k zašifrování znaků v kódu Baudot. Vernam ve svém patentu nepoužil termín „XOR“, ale implentoval tuto operaci v relé logice. Ve Vernamově příkladu je prostý text „A“, zašifrovaný v kódu Baudot jako „++---“, a klíčový znak „B“, šifrovaný jako „+--++“. Výsledný šifrovaný text je potom „-+-++“, který se dešifruje jako znak „G“. Kombinací „G“ a klíčového znaku „B“ opět vznikne „++---“, tedy původní prostý text „A“. NSA nazvala tento patent jedním z nejdůležitějších v historii kryptografie.[1]
Krátce poté Joseph Mauborgne, v té době kapitán US Army Signal Corps, navrhl, aby klíče na děrných páscích navíc obsahovaly náhodnou informaci. Spojením této a Vernamovy myšlenky vznikla implementace automatické formy one-time pad (ani jeden z tvůrců v té době toto označení nepoužíval). Šifra byla patentována v polovině 20. let 20. století.
Claude Shannon, také inženýr v Bellových laboratořích, dokázal ve svém výzkumu během druhé světové války, že jednorázová tabulková šifra je neprolomitelná, pokud je správně implementována. Výzkum byl později publikován v říjnu 1949 pod názvem „Communication Theory of Secrecy Systems“. Shannon také dokázal, že každý neprolomitelný systém musí mít stejné vlastnosti jako jednorázová tabulková šifra: klíč musí být náhodný, stejně dlouhý jako původní prostý text, vždy jedinečný v celém textu i jednotlivých částech a udržovaný v tajnosti.[2]
Vernamova šifra je symetrická proudová šifra, ve které je šifrovaný text vytvořený kombinací prostého textu s náhodným nebo pseudonáhodným proudem dat stejné délky (tzv. „keystream“). Využívá logickou funkci XOR, symbolizovanou znakem ⊕[3] a je reprezentována následující tabulkou pravdivostních hodnot, kde znak +
je „pravda“ a znak −
je „nepravda“.
VSTUP | VÝSTUP | |
A | B | A ⊕ B |
− | − | − |
− | + | + |
+ | − | + |
+ | + | − |
Další názvy této funkce jsou: „Not equal (NEQ)“, součet modulo 2 (bez „přenosu“) a rozdíl modulo 2 (bez „výpůjčky“). Šifra je reciproční (symetrická), protože k zašifrování prostého textu i k jeho následnému dešifrování je použit identický „keystream“:
Pokud je „keystream“ skutečně náhodný a použitý pouze jednou, vznikne jednorázová tabulková šifra. Náhrada pseudonáhodnými daty generovanými kryptograficky bezpečným generátorem je běžná a efektivní konstrukce pro proudovou šifru. RC4 je příklad Vernamovy šifry, která je na internetu široce využívána. V případě, že je stejný „keystream“ použit pro dvě zprávy, může být jeho efekt eliminován aplikací funkce XOR na dané dva prosté texty.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.