Rakouský historik a spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Friedrich Heer (10. dubna 1916 Vídeň – 18. září 1983 tamtéž) byl rakouský kulturní historik, univerzitní profesor, spisovatel a katolický publicista, teoretik „dialogu mezi nepřáteli“.
Friedrich Heer | |
---|---|
Narození | 10. dubna 1916 Vídeň, Rakousko |
Úmrtí | 18. září 1983 (ve věku 67 let) Vídeň, Rakousko |
Povolání | kulturní historik, historik, pedagog, spisovatel, dramaturg, teolog a publicista |
Alma mater | Vídeňská univerzita Akademické gymnázium |
Ocenění | Cena města Vídně za humanitní vědy (1949) Willibald-Pirckheimer-Medaille (1955) Buber-Rosenzweigova medaile (1968) Velká rakouská státní cena za literaturu (1972) Čestný odznak Za vědu a umění (1980) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heer vystudoval humanitní vědy na vídeňské univerzitě a promoval prací o kulturních dějinách středověku, jež zůstaly jeho oblíbeným tématem. Jako mladý katolík a zároveň přesvědčený humanista patřil mezi odhodlané odpůrce nacismu a byl za to různě pronásledován. Po válce přednášel historii ve Vídni a od roku 1962 byl profesorem, zároveň redigoval časopis otevřených katolíků Die Furche a od roku 1961 byl i hlavním dramaturgem vídeňského činoherního divadla Burgtheater.
Ústředním tématem Heerova neobvykle rozsáhlého díla jsou evropské duchovní dějiny, jejich hlavní proudy a postavy i jejich význam pro současné lidstvo. Jeho zájem se soustřeďoval na velká myšlenková hnutí, jež Evropu utvářela a provázela v celých jejích dějinách. Pod vlivem německo-amerického filosofa a historika E. Rosenstock-Huessyho viděl evropské dějiny jako posloupnost velkých duchovních revolucí, počínaje „papežskou revolucí“ 11. století přes humanismus a reformaci až po osvícenství, nástup demokracie a válečné konflikty 20. století. Zajímaly ho především nekonformní postavy, heretikové a buřiči, z jejichž dědictví pak západní civilizace dlouho žila.
Heer byl ale zároveň angažovaný občan své doby a staral se o to, jak naše doba se svým dědictvím nakládá. Jako věřící křesťan a katolík ostře kritizoval různé formy klerikalismu, svazků katolické církve a jejích představitelů s mocí, a naopak se zasazoval o překonávání sporů diskusí, dialogem. Dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších rakouských intelektuálů 20. století.
Úctyhodná řada Heerových – většinou velmi rozsáhlých – historických spisů začíná knihou s příznačným a programovým názvem Rozhovor mezi nepřáteli (1949), po níž následoval Vzestup Evropy (1949) a Tragédie Svaté říše (1952). Roku 1953 vyšly rozsáhlé Duchovní dějiny Evropy (česky 2000, ²2014), 1959 vyšla Třetí síla, pojednání o humanismu 16. století jako pokusu předejít náboženským válkám. Pro Kindlerovu řadu Kulturní dějiny napsal svazek Středověk (1961). Evropa, matka revolucí (1964), věnovaná duchovním dějinám 19. století, je jakýmsi pokračováním Duchovních dějin a zároveň úvodem do problémů současné Evropy.
Připravil výbory z díla takových postav, jako byl Hegel (1955), Mistr Eckhart (1956), Leibniz (1958) nebo Erasmus Rotterdamský (1962), k nimž psal rozsáhlé úvodní stati. Stále aktuální jsou jeho kritiky osudných křesťanských tradic, například antisemitismu ve spisech Boží první láska (1967) a Víra Adolfa Hitlera (1968), teologie války v knize Křížové výpravy – včera, dnes, zítra? (1969) nebo nebezpečných výstřelků eschatologie v knize Rozloučení s nebi a pekly (1970).
Knihu Odvaha tvůrčího rozumu (1977) pokládal Heer za svůj duchovní testament. Kromě toho vydal dvě knihy, věnované rakouské identitě, několik souborů článků a esejů a tři romány.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.