dánský král From Wikipedia, the free encyclopedia
Frederik VII. (6. října 1808, Kodaň – 15. listopadu 1863, Glücksburg) byl v letech 1848–1863 dánským králem, dále vévodou šlesvickým, holštýnským a lauenburským. Byl synem Kristiána VIII. a jeho manželky, původem meklenburské princezny Šarloty Frederiky. Frederik VII. byl posledním dánským králem z původní linie rodu Oldenburků. Zároveň byl posledním dánským absolutistickým panovníkem.
Frederik VII. Dánský | |
---|---|
král dánský | |
Frederik VII., autor portrétu August Schiøtt | |
Doba vlády | 1848–1863 |
Tituly | vévoda šlesvicko-holštýnský a sasko-lauenburský |
Narození | 6. října 1808 Kodaň |
Úmrtí | 15. listopadu 1863 Glücksburg |
Pohřben | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Kristián VIII. |
Nástupce | Kristián IX. |
Manželky | I. Vilemína Dánská II. Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická III. Luisa Rasmussenová |
Dynastie | Oldenburkové |
Otec | Kristián VIII. |
Matka | Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hned na začátku svého panování, v letech 1848–1850 válčil Frederik VII. s Pruskem a byl poražen. Během jeho vlády došlo v Dánsku ke změně absolutistické formy vlády na konstituční monarchii, poté co byl roku 1849 donucen potvrdit ústavu omezující královskou moc a zavádějící všeobecné volební právo pro muže. Změna státního zřízení byla reakcí na březnovou revoluci ve Šlesvicku a Holštýnsku, kterou se mu však podařilo potlačit. Ještě předtím zrušil pozůstatky roboty a poddanství. Je nazýván dárcem ústavy a jeho pomník stojí dodnes na náměstí před budovou Dánského parlamentu v zámku Christiansborg.
Frederikovou nejoblíbenější činností bylo bádání nad dějinami, zvláště pak pravěkem své vlasti. Byl předsedou Královské nordické pravěké společnosti v Kodani, v jejíchž spisech zveřejňoval řadu pojednání.
Velká část jeho sbírek byla zničena v roce 1859 při požáru jeho oblíbeného zámku Frederiksborgu na ostrově Sjællandu. Co ze sbírek zůstalo, přišlo po Frederikově smrti do Muzea nordického pravěku v Kodani.
Král Frederik VII. byl celkem třikrát ženat:
Frederik VII. byl třikrát ženat, ani z jednoho manželství však nevzešel žádný potomek. Když 15. listopadu roku 1863 ve svých 55 letech zemřel, vymřela jeho osobou dynastie Oldenburgů po meči a vyvstala otázka následnictví dánského trůnu. Frederik VII. problém nástupnictví vyřešil již za svého života a podle zásad agnatické primogenitury ustavil následníkem Kristiána, vévodu Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburského. Jeho nároky na dánský trůn se odvíjely ze dvou stran: jednak pocházel z vedlejší větve oldenburské dynastie (z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg) a byl prapravnukem krále Frederika V., jednak byl manželem Luisy Hesensko-Kasselské, dcery Luisy Šarloty Dánské, mladší sestry Kristiána VIII. Ta byla sice nejbližší pretendentkou dánského trůnu, jako žena však na něj nastoupit nemohla; podle ustanovení Salického práva byla jako dcera vyloučena z následnictví trůnu, mohla však dědické právo přenést na své potomky. Proto se již 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně vzdala všech svých nároků na dánský trůn ve prospěch své dcery Luisy, jež se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela Kristiána, vévody Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburského; ten pak po smrti Frederika VII. nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX.
Frederik VII. zemřel nečekaně ve svých 55 letech 15. listopadu roku 1863 ve šlesvickém zámku Glücksburg. Byl pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.
Předchůdce: Kristián VIII. |
Dánský král 1848–1863 |
Nástupce: Kristián IX. |
Předchůdce: Kristián VIII. |
Král Wendů a Gothů 1848–1863 |
Nástupce: Kristián IX. |
Předchůdce: Kristián VIII. |
Šlesvicko-holštýnský vévoda (spory o titul) 1848–1863 (nárokovatel) Kristián August II. Augustenburský (1848–1852) |
Nástupce: Kristián IX. (nárokovatel) Frederik VIII. |
Předchůdce: Kristián VIII. |
Sasko-lauenburský vévoda Fridrich II. 1848–1863 |
Nástupce: Kristián IX. |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.