Vilemína Dánská

Vilemína Dánská
	vévodkyně glücksburská
	princezna Vilemína Dánská v roce 1831 na portrétu Louise Aumonta
Doba vlády	1838–1878
Tituly	dánská a norská princezna
Narození	18. ledna 1808; Kiel
Úmrtí	30. května 1891; Glücksburg
Předchůdce	Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
Nástupce	Adléta ze Schaumburg-Lippe
Manželé	budoucí král Frederik VII.; Karel, vévoda Glücksburský
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Frederik VI.
Matka	Marie Hesensko-Kasselská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilemína Dánská (německy: Wilhelmine von Dänemark, dánsky: Vilhelmine Marie) (18. ledna 1808, Kiel – 30. května 1891, Glücksburg) byla rodem dánská korunní princezna a sňatkem vévodkyně von Glücksburg.

Stručná fakta Doba vlády, Tituly ...

Zavřít

Vilemína se narodila jako dcera dánského krále Frederika VI. a jeho manželky Marie Hesensko-Kasselské.

Protože její otec neměl přeživšího syna, byla Vilemína velmi žádanou nevěstou. Mezi jejími nápadníky byl budoucí švédský král Oskar I. z nově vzniklé dynastie Bernadotte.

První manželství

Dne 1. listopadu roku 1828 se ve věku dvaceti let provdala v kostele paláce Christiansborg za svého bratrance, korunního prince Frederika, pozdějšího dánského krále Frederika VII., který byl po mužské linii přímým potomkem krále Frederika V. a jeho druhé ženy Juliany Marie. Tímto sňatkem se spojily dvě linie dánské královské rodiny, mezi nimiž byly od roku 1814 chladné vztahy. Manželství bylo i veřejností oslavováno a vítáno s nadšením, jež trvalo měsíce a odrazilo se v řadě pověstí, vyprávění a oslav. Svazek se však záhy ukázal být nešťastným. Zejména Frederikův nevázaný způsob života, nevěry a alkoholismus měly vést k tomu, že pár se v roce 1834 rozešel a 4. září 1834 byl rozveden. Manželství zůstalo bezdětné; lze se domnívat, že podstatnou roli rozpadu svazku hrála spíše tato skutečnost.

Druhé manželství

O rok později se Vilemína provdala za svého o pět let mladšího bratrance, vévodu Karla Glücksburského, staršího bratra pozdějšího dánského krále Kristiána IX.

V roce 1848 se Karel účastnil jako velitel na straně Šlesvicka-Holštýnska tříleté války (1848–51) proti Dánsku, což znamenalo silné narušení vztahů mezi Vilemínou a dánským královským dvorem. V létě roku 1848 se Karel z války vrátil zpět a pár žil až do roku 1852 v Drážďanech; v tomto roce se vypravil do Dánska smířit se s příbuzenstvem. Vilemína a její manžel od té doby přebývali převážně na zámcích v Kielu a Louiselundu, zejména pak po nastoupení jejich švagra Kristiána na dánský trůn. Od roku 1864 připadlo vévodství Prusku a Karel ztratil svůj vévodský titul. Pár se přestěhoval zpět na zámek Glücksburg, neboť německý císař jim bývalý vévodský dům postoupil.

24. října 1878 Karel zemřel. Vilemína ho přežila o 13 let, zemřela 30. května 1891, a byla pochována po jeho boku ve vévodské hrobce na městském hřbitově v Glücksburgu.

Obě Vilemínina manželství byla bezdětná. Soudí se, že byla neplodná, protože nejsou žádné zprávy o nějakém potratu, či mrtvě narozeném dítěti, tedy že by vůbec kdy otěhotněla; na druhé straně ani její první manžel Frederik VII. neměl potomka, třebaže byl ženatý celkem třikrát.