From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan František Xaver Antonín hrabě z Khevenhüller-Metsche (německy Johann Franz Xaver Anton Graf von Khevenhüller-Metsch, 3. července 1737, Řezno – 22. prosince 1797, Vídeň) byl rakouský šlechtic politik a dvořan. Od mládí působil ve státních službách a zastával vysoké úřady ve správě korunních zemí v Rakousku, krátce před svou smrtí se stal nejvyšším maršálkem císařského dvora (1797). Sňatkem získal na Moravě panství Zlín, kde s manželkou podnikl přestavbu zámku. Kromě toho vlastnil statky ve Štýrsku a byl rytířem Řádu zlatého rouna.[1]
František Xaver hrabě z Khevenhüller-Metsche | |
---|---|
Nejvyšší maršálek císařského dvora | |
Ve funkci: 1797 – 1797 | |
Panovník | František II. |
Předchůdce | Arnošt Kryštof z Kounic |
Nástupce | Antonín Gotthard ze Schaffgotsche |
Zemský maršálek v Dolních Rakousích | |
Ve funkci: 1791 – 1797 | |
Zemský hejtman v Korutanech | |
Ve funkci: 1790 – 1782 | |
Ve funkci: 1773 – 1774 | |
Tajný rada | |
Ve funkci: 1769 – 22. prosince 1797 | |
Rada dvorské komory | |
Ve funkci: 1764 – ? | |
Říšský dvorní rada | |
Ve funkci: 1760 – ? | |
Císařský komorník | |
Ve funkci: 1757 – 22. prosince 1797 | |
Narození | 3. července 1737 Řezno Bavorsko |
Úmrtí | 23. prosince 1797 (ve věku 60 let) Vídeň Habsburská monarchie |
Choť | (1763) Marie Terezie Rottalová (1742–1777) |
Rodiče | Jan Josef z Khevenhüller-Metsche (1706–1776) a Karolina z Metsch (1706–1784) |
Děti | Marie Karolína, provd. z Orsini-Rosenbergu (1764–1811) Jan Josef František (1765–1806) Marie Anna, provd. z Liechtensteinu (1770–1849) |
Příbuzní | bratr: Jan Zikmund z Khevenhüller-Metsche (1732–1801) bratr: Jan Josef z Khevenhüller-Metsche (1733–1792) švagr: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) zeť: František Serafín z Orsini-Rosenbergu (1761–1832) zeť: Karel z Lichtenštejna (1765–1795) |
Zaměstnání | politik |
Profese | politik, guvernér a Dvorní rada |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1782 rakouský Řád zlatého rouna (č. 809) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pocházel z rakouské šlechtické rodiny Khevenhüllerů, která od roku 1763 s knížecím titulem pro hlavu rodu užívala jméno Khevenhüller-Metsch.[2] Narodil se jako třetí syn císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Josefa z Khevenhülleru (1706–1776). Již v roce 1757 byl jmenován císařským komorníkem, v roce 1760 se stal říšským dvorním radou a od roku 1764 byl radou dvorské komory, v roce 1769 obdržel titul tajného rady. V letech 1773–1774 a 1782–1790 byl zemským hejtmanem v Korutanech[3], mezitím působil také u státních úřadů ve Vídni. V roce 1782 získal Řád zlatého rouna.[4] V letech 1791–1797 byl zemským maršálkem v Dolních Rakousích a nakonec byl jmenován nejvyšším maršálkem císařského dvora (1797), zemřel však nedlouho poté.
V roce 1763 se oženil s hraběnkou Marií Terezií z Rottalu (1742–1777), jednou z dědiček vymřelého rodu Rottalů. Manželé převzali panství Zlín, příležitostně obývali zlínský zámek a nechali jej přestavět. Po ovdovění se František Xaver stal samostatným majitelem zlínského panství (1777). Z jejich manželství pocházelo pět dětí, z toho jediný syn Jan Josef František (1765–1806), po jehož smrti byl Zlín prodán. Nejstarší dcera Marie Karolína (1764–1811) byla manželkou generála knížete Františka Orsiniho z Rosenbergu (1761–1832), další dcera Marie Anna (1770–1849) se provdala za prince Karla z Lichtenštejna (1765–1795) z moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.
Františkův starší bratr kníže Jan Zikmund z Khevenhüller-Metsche (1732–1801) byl diplomatem, vyslancem v Portugalsku a Sardinii, další bratr Jan Josef (1733–1792) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála. Jejich švagrem byl významný politik hrabě Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.