český spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
František Vladislav Hek (11. dubna 1769 Dobruška – 4. září 1847 Kyšperk[1]) byl český vlastenec, národní buditel, spisovatel, publicista a skladatel. Spisovatel Alois Jirásek použil jeho autobiografii jako předobraz hlavního hrdiny svého románu F. L. Věk.
| František Vladislav Hek | |
|---|---|
.jpg) František Vladislav Hek (1841) | |
| Narození | 11. dubna 1769 Dobruška  České království |
| Úmrtí | 4. září 1847 (ve věku 78 let) Kyšperk  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Letohrad |
| Pseudonym | Anteprenumerarius |
| Povolání | spisovatel, knihkupec a hudební skladatel |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Hek byl synem Josefa Heka (1726–1795), obchodníka z Dobrušky, a jeho ženy Kateřiny, rozené Javůrkové (asi 1727–1802). Základní školu začal navštěvovat v Dobrušce, ale dokončil ji roku 1782 v Praze, kde žil od roku 1779. Poté v Praze studoval na piaristickém gymnáziu. V této době také navázal první kontakty se skupinkou českých vlastenců.
V polovině osmdesátých let se vrátil do Dobrušky, protože musel převzít kupecký obchod svého otce, v němž kromě prodeje zboží denní potřeby půjčoval i české noviny a knihy. Později zde zřídil i externí pobočku Krameriova vydavatelství Česká expedice. Do roku 1806 nahromadil přes 3 284 svazků, obsahující mj. filosofická, přírodovědná a historická díla. Snažil se o vznik českého divadelního představení, ale tento plán mu nebyl opočenskou vrchností povolen. I když se František Vladislav Hek zapsal do dějin jako příkladný český vlastenec, o složitosti doby svědčí fakt, že dopisy svému synovi psal německy.[2]
Dne 18. ledna 1792 se oženil s Marií Annou, rozenou Ježkovou (1773–1821). Dne 9. května 1806 jeho dobře prosperující obchod při velkém požáru města vyhořel. Téhož roku v Dobrušce začal působit kaplan Josef Liboslav Ziegler, který se Hekovi stal dlouholetým přítelem a vlasteneckým spolupracovníkem. Roku 1821, po smrti své ženy (2. června 1821) prodal zbytky svého majetku v dražbě a odešel z Dobrušky. Od konce roku 1840 působil v saském Herrnhutu (Ochranově),[3] kde pomáhal potomkům bratrských exulantů s překladem česky psaných listin do němčiny. Od podzimu roku 1841 strávil poslední léta svého života u svého syna Františka Adama (1794–1843) ve Vratislavi a u své provdané dcery Ludmily Šotolovské (1802–1879) v Kyšperku (dnešní Letohrad)[4], kde v čísle popisném 147 dne 4. září 1847 zemřel.
_-_KYŠPERK,_XXII,_str.130,_(č.z.5).png)
František Vladislav Hek byl pohřben 6. září 1847 na tehdy nově zbudovaném hřbitově za městem, pod Kopečkem, nedaleko kaple sv. Jana Nepomuckého. Jednalo se o jeden z prvních (druhý, či třetí) pohřbů na tomto hřbitově. Hekův hrob byl nedaleko od vstupu na hřbitov, označený jednoduchým kamenem a prostým kovovým křížem.[5] Poté, co v roce 1850 Hekovi potomci (dcera Ludmila s rodinou) natrvalo odešli z Kyšperku, nikdo se o hrob nestaral a ten chátral. V roce 1895 hrobové místo, kde byl F. V. Hek pohřben, koupila rodina Mattlova, bydlící v čp. 147, kde F. V. Hek skonal. O původní hrob se noví majitelé nestarali a v roce 1902 jej poprvé užili pro sebe, když v něm našla místo posledního odpočinku Aninka Mattlová (1899–1902).[6]
Přestože na sklonku 19. a především v prvních desetiletích 20. století začal nejen literární historiky poutat životní příběh F. V. Heka, jeho hrob upadl v zapomnění. V roce 1924 se toto pokusily zvrátit dva kyšperské spolky, místní odbor Klubu československých turistů a Okrašlovací spolek, nikoli však snahou o obnovu původního hrobu na hřbitově pod Kopečkem, ale realizací symbolického hrobu na západní straně zvonice u kostela sv. Václava,[7] tedy na původním kyšperském hřbitově, kde Hekův hrob nikdy nebyl. Dne 24. září 1924 zde byl jmenovanými spolky slavnostně odhalen pomník[8] s nápisem:
| „ | Zde odpočívá
F. Vl. Hek, spisovatel a národní buditel,
|
“ |
Byť z nápisu na desce lze usuzovat, že pod ní byly ze zrušeného hrobu přeneseny Hekovy kosterní ostatky (jak některá ze starší literatury uvádí), opak je pravdou. Tento Hekův hrob je symbolický a jak v roce 1975 ironicky poznamenal jeden z Hekových životopisců: Pamětní deska byla umístěna u zvonice spíše pro pohodlí turistů, když beztak původní hrob zanikl koncem 19. století.[6]
Až do roku 2017 byl původní hrob Františka Vladislava Heka považován za neexistující. Na jeho místě stál hrob s náhrobní deskou a místem pro urny rodiny Mattlovy. Na počátku roku 2017 obec Letohrad rozhodla hrob obnovit.[9] Došlo k tomu v červnu toho roku, když byl hrob rodiny Mattlovy odstraněn a nad místem Hekova posledního odpočinku vznikl nový náhrobek ve tvaru rozevřené knihy[8] s nápisem:
| „ | František Vladislav *11. 4. 1769 v Dobrušce †4. 9. 1847 v Kyšperku / Letohradě
český vlastenec, národní buditel, spisovatel a skladatel, románová postava F. L. Věka – zfilmovaného díla spisovatele Aloise Jiráska |
“ |
Většina literárního díla spadá do počátku devatenáctého století. Jeho nejvlastnějším prostředkem byla tvorba satirických básní tzv. epigramů. Proto bývá nazýván „prvním novočeským satirikem“. Jeho epigramy se objevily již v Puchmajerových almanaších (např. báseň Skrbec o lakotě).[10] Roku 1820 uveřejnil své nejznámější dílo Veliký pátek, ve kterém ostře kritizoval dobrušské maloměstské poměry. Příkladem této kritiky je například epigram s názvem Čím větší vůl, tím více titulů. Za to byl žalován a souzen, což nakonec vedlo ke konfiskaci celého nákladu knihy. Významné je i jeho herrnhutské překladatelské dílo. Ze třicátých a čtyřicátých let také pochází řada Hekových hudebních skladeb.
Jako spisovatel i hudebník je dnes Hek takřka neznámý. Hekův životopis se stal inspirací pro spisovatele Aloise Jiráska při psaní známého pětidílného románu F. L. Věk, který byl v roce 1971 zfilmován Československou televizí do televizního seriálu F. L. Věk režisérem Františkem Filipem s hercem Radoslavem Brzobohatým v titulní roli. Podobně jako v jiných svých literárních dílech se v něm Jirásek nesnažil o vytvoření historické studie, ale o zobrazení vlastní, dobově aktualizované představy českého národního obrození. To, že nejde o doslovné a historicky věrné postižení Hekova života, nýbrž o líčení stylizované a idealizované postavy s reáliemi na mnoha místech děje upravenými či zcela změněnými Jirásek vyjádřil mj. drobnou, ale významnou úpravou Hekova jména do podoby „Věk“.
Roku 1972 byla v rodném domku Františka Vladislava Heka otevřena historická expozice připomínající tuto historickou osobnost.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
