Narozen 3. 9. 1938 v Rymicích, zemřel 13. 11. 2007 v Jilemnici. Novinář a publicista, grafik, fotograf, amatérský ornitolog, beletrista a spoluautor několika kuchařských knih. From Wikipedia, the free encyclopedia
František Janalík (3. září 1938, Rymice – 13. listopadu 2007, Jilemnice) byl český fotograf, novinář, publicista, grafik, spisovatel a amatérský ornitolog, dlouholetý šéfredaktor časopisu Krkonoše.
František Janalík | |
---|---|
Narození | 3. září 1938 Rymice Československo |
Úmrtí | 13. listopadu 2007 (ve věku 69 let) Jilemnice, Česko |
Povolání | fotograf, grafik, novinář a spisovatel |
Národnost | česká |
Stát | Česko |
Období | 1971–2007 |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Janalík se narodil v Rymicích na Kroměřížsku, tj. na Moravě, a původně tedy neměl ke Krkonoším prakticky žádný vztah. Po střední škole nastoupil jako propagační grafik a fotograf do královéhradecké strojírny Závody Vítězného února. Ve svém volném čase se věnoval amatérské ornitologii, díky kvalitnímu vybavení si pak zejména v 60. letech vytvořil bohatý osobní fotografický archiv ptactva, plazů, obojživelníků i dalších živočišných tříd.[1]
V neurčené době počátkem normalizace nastoupil do Správy KRNAP jako vedoucí odboru kultury. Poté, co byli odborem tiskového dohledu ONV Trutnov zkritizováni tehdejší ředitel Správy KRNAP Miroslav Klapka i vedoucí redaktor časopisu Krkonoše (který správa KRNAP vydávala od počátku roku 1968) Jiří Sehnal a oba byli na podzim 1970 odvoláni z funkcí,[2] se dvaatřicetiletý Janalík stal novým šéfredaktorem zmíněného časopisu.[3]
Vedle fotografických příspěvků a grafické práce začal od následujícího roku sám psát články pro časopis. Jeho vlastní fotografický archiv posloužil k doplnění desítek odborných článků a on sám byl autorem stovek dalších článků na téma člověk a příroda, zvířena Krkonoš, myslivost, lesnictví aj., a to včetně publicistických seriálů (od r. 1971 seriál Z krkonošských tragédií, od r. 1977 obecný seriál Kapitoly z přírody věnovaný konkrétním živočišným druhům a od r. 1984 seriál Zajímavosti o kuriozitách přírodních i historických) a později též humoristických povídek (od r. 1977 seriál Z myslivecké brašny, od r. 1982 seriál Jak jsem lezl Krakonošovi do zelí a od r. 1991 seriál Z Krakonošovy zahrádky).
Funkce šéfredaktora s sebou nesla nutnost neustálého vyvažování zájmů politických (komunistických), ochranářských (KRNAP) či investorských (národní výbory) a Janalík patrně uměl všechny tyto zájmy skloubit a vyhladit jejich třecí hrany. Pod jeho vedením se časopis výrazně vylepšil, z původního čtvrtletníku s průměrnou grafikou a výrobními lhůtami v řádu měsíců se časopis stal od ročníku 1973 dvouměsíčníkem a od roku 1978 dokonce měsíčníkem, s vysoce kvalitním tiskem na křídovém papíře. Časopis uveřejňoval nejen odborné články o geologii, rostlinstvu a zvířectvu Krkonoš, nýbrž i informace o historii, o chystaných či probíhajících investičních akcích, o tiskových ohlasech v zahraničí aj., a přinášel i názorové polemiky jednotlivých odborníků a vedoucích úředníků či zástupců podniků. V časopise byla uveřejňována i díla autorů, kterým nebyl režim právě nakloněn (spisovatelka Marie Kubátová, fotograf Jiří Havel, publicista Josef Rodr, karikaturista Miroslav Barták aj.).[1]
Po sametové revoluci tak dokázal Janalík funkci šéfredaktora časopisu obhájit. Zdravotní problémy ho však na jaře 1994 donutily práci prakticky ukončit a v pětapadesáti letech věku se náhle vzdát nejen redakční funkce (od července 1994 ho ve funkci šéfredaktora nahradila Zdeňka Flousková[4]), nýbrž i tvorby vlastních textových a fotografických příspěvků pro časopis. Po dlouhém léčení se věnoval už jen soukromé publikační činnosti, postupně napsal řadu povídkových knih a pokračoval i v psaní článků pro časopis Krkonoše, byť už jen jako externí přispěvatel. Účastnil se společenského života a fotografických či redakčních vernisáží.[1]
Zemřel po krátké nemoci v jilemnické Masarykově městské nemocnici ve věku 69 let.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.