Francouzsko-nizozemská válka
From Wikipedia, the free encyclopedia
Francouzsko-nizozemská válka byl válečný konflikt mezi Francií krále Ludvíka XIV. a Nizozemskem, do něhož se zapojily na francouzské straně Anglie, Švédsko, Maximilian Jindřich Bavorský, kurfiřt-arcibiskup kolínský a biskup lutyšský a hildesheimský, a Bernard z Galenu, kníže-biskup münsterský, a na straně nizozemské Španělsko, Svatá říše římská, Braniborsko-Prusko, Brunšvicko-Lünebursko a Dánsko, probíhající v letech 1672–1678 (1679).
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Francouzsko-nizozemská válka | |||
---|---|---|---|
Dobytí Coevordenu nizozemskými jednotkami pod velením Carla von Rabenhaupta v prosinci 1672 | |||
Trvání | 1672–1678 | ||
Místo | Nizozemí, Alsasko, Porýní, Brandenburg, Sicílie, Francie, Severní Amerika, Západní Indie | ||
Příčiny | francouzské územní nároky, nedořešená devoluční válka | ||
Výsledek | Nijmegenský mír, Saint-Germainský mír, Mír z Fontainebleau, Mír z Westminsteru, mír mezi Francií, jejími spojenci a protifrancouzskou koalicí | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít