![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/DC-1914-27-d-Sarajevo-cropped.jpg/640px-DC-1914-27-d-Sarajevo-cropped.jpg&w=640&q=50)
Atentát
útok na život veřejné osoby, často z politických důvodů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Atentát je násilný čin, jehož cílem je usmrtit nebo zranit osobu nebo skupinu osob. Obvykle je atentát motivován politicky, ideologicky nebo nábožensky, v některých případech za ním mohou stát i ekonomické zájmy nebo duševní porucha.[1] Často je atentát spojen s významnými okolnostmi (veřejné místo činu, významná osobnost, přiznání), které mají atentátníkovi dodat důraz a veřejný význam. Až na několik výjimek, které mohou teoreticky být, stejně jako vražda tyrana, eticky i právně ospravedlnitelné, jsou atentáty s následkem smrti obecně považovány za vraždu a jejich provedení za pokus o vraždu.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/DC-1914-27-d-Sarajevo-cropped.jpg/640px-DC-1914-27-d-Sarajevo-cropped.jpg)
Zejména politicky motivované vraždy prominentních obětí mohou mít dalekosáhlé důsledky. Atentát na Julia Caesara vyústil v občanskou válku, sarajevský atentát vyvolal první světovou válku. Smrtelný atentát na izraelského premiéra Jicchaka Rabina zastavil v roce 1995 blízkovýchodní mírový proces. Atentáty mohou mít také traumatizující dopad na společnost, jako například vraždy Abrahama Lincolna, Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga ve Spojených státech amerických, stejně jako Gándhího v Indii a Olofa Palmeho ve Švédsku. I atentáty, které nedosáhnou svého cíle, jako například atentát na Adolfa Hitlera 20. července 1944, včetně pokusu o státní převrat, mohou mít významné následky.