Francouzsko-indiánská válka je označení té části sedmileté války, která se odehrávala na severoamerickém bojišti, kde se střetly Spojené království a Francie, resp. kolonie Britské Ameriky proti koloniím Nové Francie, přičemž každá strana byla podporována vojenskými jednotkami a spojenci z řad místních indiánů. Na začátku války měly francouzské kolonie přibližně 60 000 osadníků, ve srovnání s 2 miliony v britských koloniích.[4] Převaha Francouzů závisela zejména na Indiánech.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Francouzsko-indiánská válka |
---|
konflikt: Sedmiletá válka |
Mapa hlavních válečných operací a pevností |
|
Trvání | 1754–1763 |
---|
Místo | Severní Amerika |
---|
Výsledek | Britské vítězství, pařížská smlouva |
---|
Změny území | Francie předala novou Francii východně od řeky Mississippi Velké Británii, ponechala si Saint Pierre a Miquelon a Louisianu převedla pod Španělsko |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
42 000 pravidelných jednotek a milicí (na vrcholu, 1758)[1]
| 10 000 pravdielných jednotek (troupes de la terre a troupes de la marine, na vrcholu, 1757)[2]
|
|
Ztráty |
---|
1 512 padlých 1 500 zraněním podlehlo 10 400 podlehlo nemocem[3]
| Neznámé
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Evropské národy vyhlásily v zámoří širší válku proti sobě v roce 1756, dva roky po začátku francouzsko-indiánské války a někteří považují francouzsko-indiánskou válku za pouhé americké bojiště celosvětové sedmileté války z let 1756–1763; nicméně na francouzsko-indiánskou válku se ve Spojených státech pohlíží jako na jedinečný konflikt, který nebyl spojen s žádnou evropskou válkou.[5] Francouzští Kanaďané jí nazývají Guerre de la Conquête („dobyvatelská válka“).[6][7]
Britští kolonisté byli v různých dobách podporováni kmeny Irokézů, Katavbů a Čerokíjů a francouzští kolonisté byli podporováni členskými kmeny Konfederace Wabanaki, Abenaki, Mikmaky a kmeny Algonkinů, Lenapů, Odžibvejů, Ottawů, Šavanů a Huronů. Boje probíhaly hlavně podél hranic mezi Novou Francií a britskými koloniemi, od kolonie Virginie na jihu po Newfoundland na severu. Začalo to sporem o kontrolu nad soutokem řek Allegheny a Monongahela zvaných Forks of Ohio a místa francouzské Fort Duquesne v Pittsburghu v Pensylvánii. Spor vypukl během násilí v bitvě u Jumonville Glen v květnu 1754, během níž milice z Virginie pod vedením 22letého George Washingtona přepadli francouzskou hlídku.