francouzský spisovatel a lexikograf From Wikipedia, the free encyclopedia
Frédéric Mistral (8. září 1830, Maillaine – 25. března 1914, Maillaine) byl francouzský lyrický a epický básník z Provence, zakladatel hnutí za obrození provensálského jazyka (okcitánštiny) a za obnovu kulturního života jižní Francie vůbec, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1904[1], kterou obdržel společně se španělským dramatikem Josém Echegaraym y Eizaguirre[2][3].
| Frédéric Mistral | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Joseph Étienne Frédéric Mistral |
| Narození | 8. září 1830 Maillaine |
| Úmrtí | 25. března 1914 (ve věku 83 let) Maillaine |
| Místo pohřbení | Cimetière de Maillane |
| Pseudonym | Mèste Franc |
| Povolání | spisovatel, básník a lexikograf |
| Stát |  Francie |
| Alma mater | Aix-Marseille University (1896-1971) |
| Žánr | poezie |
| Témata | literatura a překlady z latiny |
| Významná díla | Mirèio, Zlaté ostrovy |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1863) Vitetova cena (1884) důstojník Řádu čestné legie (1895) Cena Alfreda Née (1897) Nobelova cena za literaturu (1904) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Marie Mistral |
| Děti | Marius Ferréol |
| Rodiče | François Mistral a Adélaïde Mistral |
| Příbuzní | Lucien Ferréol a Paul Ferréol (vnoučata) |
| Vlivy | Antoine Blaise Crousillat |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fréderic Mistral se narodil roku 1830 v Maillaine na jihu Francie jako syn farmáře. Studoval na Královské koleji v Avignonu, kde si zamiloval antické básníky, a poté práva na univerzitě v Aix-en-Provence. Již v Avignonu začal s tamějším profesorem Josephem Roumanillem studovat starou provensálskou poesii a společně se rozhodli obnovit tento národní jazyk. Roku 1852 vydali Mistral a Roumanille první sborník živých provensálských básníků Li Prouvencalo a pokusili se o reformu pravopisu. Roku 1854 založil Mistral asociaci provensálských básníků Felibrige a na jejich sjezdu ve Fontsegugne vyzval k jazykové, literární i politické renesanci francouzského jihu. Cílem asociace nebylo oživit starou okcitánštinu, ale vytvořit nový moderní a živý jazyk. Tyto snahy korunoval Mistral svým velkým novoprovensálským slovníkem Trésor dóu Félibrige (1879–1886), obrovitým dílem, na němž pracoval více než dvacet let, ve kterém kodifikoval bohatství okcitánských dialektů používaných mezi lidem a vybudoval tak nesmrtelný pomník znovuzrozeného jazyka. I své umělecké dílo stvořil Mistral v moderní okcitánštině, konkrétně v její provensálské variantě.
Roku 1904 mu byla společně se španělským dramatikem Josém Echegaraym y Eizaguirre udělena Nobelova cena za literaturu „... se zřetelem k originálním, geniálním a vpravdě uměleckým rysům jeho básnické tvorby, která věrně zrcadlí přírodu a život lidu jeho rodného kraje a s přihlédnutím k jeho významné činnosti provensálského filologa“ (citace z odůvodnění Švédské akademie). Finanční výnos z Nobelovy ceny použil Mistral k založení etnografického muzea v Arles (dnešní Arlaten Folk Museum).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
