Fosilní palivo
palivo z anaerobně rozpadlých organismů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Fosilní palivo nebo kaustobiolit[1] je nerostná surovina obsahující uhlovodíky, jako je uhlí, ropa a zemní plyn,[2] která vzniká přirozeně v zemské kůře ze zbytků odumřelých rostlin a živočichů a který se těží a spaluje jako palivo. Fosilní paliva se mohou spalovat za účelem získání tepla k přímému použití (například k vaření nebo vytápění), k pohonu motorů (například spalovacích motorů v motorových vozidlech) nebo k výrobě elektřiny.[3] Některá fosilní paliva se před spálením rafinují na deriváty, jako je petrolej, benzín a propan. Fosilní paliva vznikají anaerobním rozkladem pohřbených odumřelých organismů, které obsahují organické molekuly vzniklé fotosyntézou.[4] Přeměna těchto materiálů na fosilní paliva s vysokým obsahem uhlíku obvykle vyžaduje geologický proces trvající miliony let.[5]
V roce 2019 pocházelo 84 % primární spotřeby energie na světě a 64 % elektřiny z fosilních paliv.[6][7][8] Spalování fosilních paliv ve velkém měřítku způsobuje vážné škody na životním prostředí. Více než 80 % oxidu uhličitého (CO2), který vzniká v důsledku lidské činnosti (přibližně 35 miliard tun ročně), pochází z jejich spalování,[9] zatímco 4 miliardy z obhospodařování půdy.[10] Přirozené procesy na Zemi, většinou absorpce oceánem, dokáží odstranit jen malou část tohoto množství. Proto dochází k čistému nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře o mnoho miliard tun ročně,[11] přestože úniky methanu jsou značné,[12]:s.52 spalování fosilních paliv je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování a okyselování oceánů. Kromě toho je většina úmrtí v důsledku znečištění ovzduší připisována pevným částicím a škodlivým plynům uvolňovaným fosilními palivy. Předpokládá se, že způsobuje finanční zátěž, která spotřebovává více než 3 % celosvětového hrubého domácího produktu.[13] Postupné vyřazení fosilních paliv by mohlo potenciálně zachránit miliony životů ročně.[14]
Uvědomění si klimatické krize, znečištění a dalších negativních dopadů způsobených fosilními palivy vedlo k rozsáhlé změně politiky a aktivistickému hnutí zaměřenému na ukončení jejich využívání ve prospěch udržitelné energie.[15] Protože je však průmysl fosilních paliv tak silně integrován do globální ekonomiky a je značně dotován,[16] očekává se, že tento přechod bude mít značné ekonomické dopady.[17] Mnoho zainteresovaných stran tvrdí, že tato změna musí být spravedlivým přechodem[18] a vytvořit politiku, která bude řešit společenskou zátěž vytvořenou uvízlými aktivy průmyslu fosilních paliv.[19][20]
Mezinárodní politika v podobě Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů v oblasti cenově dostupné a čisté energie a opatření v oblasti klimatu, jakož i Pařížské dohody o klimatu, má tento přechod na globální úrovni usnadnit. V roce 2021 dospěla Mezinárodní energetická agentura k závěru, že pokud se chce globální ekonomika a společnost vyhnout nejhorším dopadům změny klimatu a splnit mezinárodní cíle v oblasti zmírňování změny klimatu, nelze otevřít žádné nové projekty těžby fosilních paliv.[21]