Fluorescenční mikroskop
From Wikipedia, the free encyclopedia
Fluorescenční mikroskop je světelný mikroskop umožňující detekci a pozorování fluoreskujících látek ve vzorku.[1] Fluorescence vzniká ozářením vzorku zářením o patřičné vlnové délce, což vede k vybuzení molekul fluorescenční látky (fluoroforu) a k následnému návratu na původní energetickou hladinu za současného vyzáření fotonů světla. Fluorescenční mikroskopie je v současnosti jednou ze základních metod zkoumání mikrosvěta v experimentální biologii.
První tzv. epifluorescenční mikroskopy byly sestaveny na počátku 20. století a v modernizované podobě se stále používají. Postupně prošly značným vývojem a vznikly nové a dokonalejší typy těchto mikroskopů (konfokální, dvoufotonový, superrezoluční). Základní stavba fluorescenčního mikroskopu však zůstává stejná – využívá dostatečně silného zdroje světla, kterým se osvěcuje vzorek a výsledná fluorescence je následně optickou cestou poslána na detektor. Bylo vyvinuto mnoho způsobů, jak fluorescenční látky (fluorofory) do biologických preparátů dostat a například pomocí nich specificky označit konkrétní bílkoviny.