Hrabě Filip Gotthard ze Schaffgotsche (německy Philipp Gotthard von Schaffgotsch, 3. července 1715, Slezské Teplice – 5. ledna 1795, zámek Jánský Vrch v Javorníku) byl římskokatolický kněz a biskup vratislavský, který se proslul svojí podporou hudby v 18. století. Pocházel ze šlechtického rodu Schaffgotschů.[1]
Jeho Vysokodůstojnost (Hochwürden) - v Prusku Jeho knížecí Milost - v Rakousku Filip Gotthard Schaffgotsch | |
---|---|
biskup vratislavský | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | vratislavská |
Období služby | 1748–1795 |
Předchůdce | Filip Ludvík ze Sinzendorfu |
Nástupce | Josef Kristián Hohenlohe |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1738 |
Biskupské svěcení | 1744 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 3. července 1716 |
Místo narození | Slezské Teplice, Habsburská monarchie |
Datum úmrtí | 5. ledna 1795 (ve věku 78 let) |
Místo úmrtí | zámek Jánský Vrch, Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | Slezské Teplice, rodinná hrobka Schaffgotschů |
Rodiče | Jan Antonín Gothart ze Schaffgotsche |
Příbuzní | Antonín Gotthard ze Schaffgotsche (sourozenec) |
Povolání | katolický kněz, mecenáš a katolický biskup |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Jeho rodiči byli hrabě Jan Antonín Schaffgotsch a jeho manželka Anna Terezie hraběnka rozená Kolovrat-Krakovská. Od dětství byl předurčen k církevní kariéře. V roce 1729 obdržel tonzuru. V patnácti letech obdržel nižší svěcení, které mu udělil vratislavský sufragán biskup Sommerfeld.[1] Již během studií na jezuitském Collegiu Romanu v Římě (1731–1734, doktorát z filosofie) se stal kanovníkem v Olomouci (1731, rezignoval 1744), posléze i kanovníkem vratislavským a proboštem u sv. Kříže ve Vratislavi. Kněžské svěcení přijal roku 1738, po obsazení Slezska Fridrichem II. v první slezské válce roku 1741 prosadil panovník, aby se stal koadjutorem vratislavského biskupa Sinzendorfa (1744, tehdy přijal i biskupské svěcení), po jehož smrti roku 1748 se stal sídelním knížetem-biskupem vratislavským. Vzhledem k tomu, že v průběhu sedmileté války podporoval Rakousko (roku 1757 sloužil ve Vratislavi Te Deum za vítězství císařských vojáků, k němuž nakonec nedošlo), upadl do Fridrichovy nemilosti. V letech 1763–1766 byl držen v zajetí, odkud uprchl do Jeseníku, odkud spravoval rakouskou část své diecéze. Pruskou část spravoval světící biskup, nejprve Jan Mořic Strachwitz a od roku 1781 Antonín Ferdinand Rothkirch.
Biskup Schaffgotsch se usídlil na zámku Jánský Vrch v Javorníku, který se díky němu stal hospodářským a kulturním centrem celého kraje. Na zámku založil biskupskou kapelu a zřídil pro ni kruhový hudební sál, působil a tvořil tam slavný skladatel Karl Ditters von Dittersdorf i jiní skvělí hudebníci. Biskup ovšem zanedbával hospodářskou správu svých statků, takže mu v roce 1785 císař Josef II. zabavil jeho statky a dosadil do Javorníku nucenou správu, která skončila až roku 1790. Biskup Schaffgotsch krátce na to zemřel a byl pochován v rodinné hrobce ve Slezských Teplicích.[1]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.