maďarský automobilový závodník From Wikipedia, the free encyclopedia
Ferenc Szisz (20. září 1873 Szeghalom, Rakousko-Uhersko – 21. února 1944 Auffargis, Francie) byl maďarský automobilový závodník[1] a vítěz první Grand Prix v historii.[2][3] Tohoto vítězství dosáhl 26. června 1906 v Grand Prix Francie s vozem Renault 90CV.[3][4]
| Ferenc Szisz | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 20. září 1873 Szeghalom |
| Úmrtí | 21. února 1944 (ve věku 70 let) Auffargis |
| Povolání | automobilový závodník |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Szisz Ferenc se narodil v malém městě Szeghalom v tehdejší uherské župě Békés v uherské části tehdejšího Rakousko-Uherska 20. září 1873. Jeho rodina patřila k Sedmihradským Sasům, původně se jmenovala „Süß“.
Vyučil se zámečníkem, ale byl fascinován vzrůstajícím automobilismem, rozhodl se pokračovat studiem železničního inženýrství a designu.[5] Po nějaké době, strávené v různých rakouských a německých městech (Vídeň, Mnichov a Berlín), se na jaře 1900 usadil v Paříži, kde našel práci v nově vzniklé firmě Renault.[6][7]
U Renaultu jej jeho inženýrský talent přivedl do zkušebního oddělení a poté, co společnost v roce 1902 vstoupila do závodů, byl vybrán jako řidič-mechanik Louise Renaulta. Po smrti Marcela Renaulta při závodě Paříž – Madrid v roce 1903 se stal závodním řidičem týmu. V roce 1905 skončil na pátém místě v kvalifikačním závodě (francouzsky Eliminatoires Francaises) pro Pohár Gordona Bennetta na okruhu Auvergne u města Clermont-Ferrand. V říjnu toho roku jej Renault, společně s dalšími francouzskými a italskými výrobci, vyslal do Spojených států na Vanderbiltův pohár, který se konal na Long Islandu v New Yorku.[8] Mezi závodníky jako Felice Nazzaro a Louis Chevrolet na vozech Fiat, dojel Szisz na pátém místě, vítězem se stal Victor Hémery na voze Darracq.
Sziszovou primární úlohou bylo vedení testovacího týmu Renault, to omezovalo jeho přímou účast v závodech. Přesto se v roce 1906 zapsal do análů motoristického sportu když se svým řidičem-mechanikem M. Marteau za volantem vozu Renault AK 90CV zvítězil v Grand Prix Francie v Le Mans. Průměrná rychlost posádky byla 101,2 km/h.[9][10] Vítězství ve Velké ceně Francie vypsané Automobile Club de France a komerční úspěch závodu vedl k pořádání dalších národních závodů tohoto typu po celé Evropě. Následující rok ve francouzské Velké ceně zvítězil Ital Felice Nazzaro, který dojel v roce 1906 za Sziszem druhý.[5] Ferenc Szisz se účastnil Velké ceny i v roce 1908, ale závod nedokončil kvůli technické závadě, podobně se mu vedlo i v Savannah v Georgii na American Grand Prize, závodě pořádaném Automobile Club of America.
Počátkem roku 1909 Szisz opustil Renault a otevřel si vlastní dílnu v Neuilly-sur-Seine. V červenci 1914 jej Fernand Charron, majitel stáje Alda, přesvědčil, aby se s jeho vozem Alda účastnil Grand Prix Francie v Lyonu. Zvítězil Christian Lautenschlager na voze Mercedes, Szisz měl vůz označen čestným startovním číslem „1“, ale pro zranění po ujetí poloviny trasy závod nedokončil. Při výměně poškozeného kola jej srazil jeden z vozů Opel a Szisz utrpěl zlomeninu ruky.[5]
Evropské automobilové závody skončily v září 1914 s počátkem první světové války. Szisz, který získal francouzské občanství, dobrovolně vstoupil do francouzské armády. Sloužil jako velitel dopravní jednotky v Alžíru, dokud nebyl hospitalizován s břišním tyfem.[7]
Na konci války odešel do letecké továrny Breguet, kde pracoval až do roku 1930, kdy odešel do penze. Žil na venkově, v domě v Auffargis poblíž Paříže, kde v roce 1944 zemřel.[7] Ferenc Szisz a jeho žena jsou pohřbeni na farním hřbitově v Auffargis.
Muzeum Ference Szisze je součástí Muzea Renault u okruhu Le Mans.
Sziszova smrt zůstala po určitou dobu bez povšimnutí. V 50. letech 20. století způsobili v Maďarsku senzaci historici, kteří prohlašovali, že našli Ference Sziszse. Jistý muž se za něj vydával a prohlašoval, že se vrátil z Francie (ač ale neuměl francouzsky). Poskytl i rozhovory o „své závodní kariéře“. Tento muž zemřel v roce 1970 v Maďarsku, což uvádí i některé zdroje.[11] Mezitím se objevily dokumenty dokládající, že skutečný Ferenc Szisz zemřel v roce 1944 ve Francii, a onen muž byl pouze obratný podvodník. Jiné zdroje uvádí, že se za něj vydával v Maďarsku jeho bratr, který zemřel v roce 1970.[5]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
