německý geograf, kartograf a cestovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Ferdinand von Richthofen (5. května 1833 Carlsruhe Pruské Slezsko – 6. října 1905 Berlín) byl německý geograf, kartograf a cestovatel, který je znám prosazením termínů Seidenstraße, Seidenstraßen (hedvábná stezka), jež prvně použil v roce 1877.[1][2] Standardizoval také postupy chorografie (regionální zeměpis) a chorologie (popis vztahů mezi geografickými entitami). Jeho synovcem byl Manfred von Richthofen, známý též jako Rudý baron, nejúspěšnější stíhač první světové války.
| Ferdinand von Richthofen | |
|---|---|
_-_Ernst_(...)Milster_Ernst_btv1b84510245_(cropped).jpg) | |
| Rodné jméno | Ferdinand Paul Wilhelm von Richthofen |
| Narození | 5. května 1833 Pokój |
| Úmrtí | 6. října 1905 (ve věku 72 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Berlín |
| Alma mater | Humboldtova univerzita Vratislavská univerzita |
| Povolání | geolog, objevitel, geograf, vysokoškolský učitel a vulkanolog |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Bonnu Lipská univerzita Humboldtova univerzita |
| Ocenění | Zakladatelova medaile (1878) Wollastonova medaile (1892) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1899) zahraniční člen Královské společnosti (1902) medaile Vega (1903) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Karl von Richthofen a Ferdinande von Richthofen |
| Příbuzní | Karl von Richthofen (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vystudoval medicínu na Vratislavské univerzitě a na berlínské Univerzitě Fridricha Viléma. V roce 1860 se připojil k diplomatické expedici po východní a jihovýchodní Asii vedené Friedrichem Albrechtem zu Eulenburg, s níž během následujících dvou let navštívil Srí Lanku, Japonsko, Tchaj-wan, Sulawesi, Jávu, Filipíny, Thajsko a Barmu. Do Číny se kvůli probíhajícímu povstání tchaj-pchingů nedostali, Richthofena však země zaujala a plánoval se sem jednou vrátit. Mezi roky 1862 a 1868 pracoval v Kalifornii jako geolog na hledání nalezišť zlata po opadnutí tamější zlaté horečky. Poté podnikl několik výprav do Číny, kde se mu podařilo objevit vysušené dno jezera Lobnor, do Japonska, Barmy a na Jávu. Své geografické, geologické, etnografické a ekonomické nálezy publikoval v letech 1877–85 v díle o třech svazcích China: Ergebnisse eigner Reisen und darauf gegründeter Studien (volně přeloženo Čína: Výsledky vlastních cest a na nich založených studií).
Již roku 1875 byl jmenován profesorem na Univerzitě v Bonnu, ale vzhledem k zaneprázdnění svými cestami se svým profesorským povinnostem věnoval teprve o čtyři roky později. Roku 1883 se stal profesorem geografie na Lipské univerzitě, roku 1886 pak na své alma mater, Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně, kde pracoval až do své smrti. Jeho přednášky inspirovaly řadu studentů, z nichž se později stali význační zeměpisci; jedním z jeho nejproslulejších studentů byl švédský topograf a cestovatel Sven Hedin. Roku 1901 se Richthofen stal zakládajícím ředitelem berlínského Oceánografického muzea (Museum für Meereskunde), dále byl několik let prezidentem Německé geografické společnosti, v letech 1903 a 1904 pak působil na Univerzitě Fridricha Viléma i jako její rektor.[3] Zemřel roku 1905 v Berlíně.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
