Explorer 33

Explorer 33 byla vědecká družice, vyslaná agenturou NASA v roce 1966. V katalogu COSPAR dostala označení 1966-058A. Původně měla být umístěna na oběžné dráze kolem Měsíce, ale kvůli chybě dané dráhy nedosáhla. Některá měření byla přesto provedena.

Explorer 33
Jiné názvy	IMP-D (Interplanetary Monitoring Platform) AIMP-1 (Anchored Interplanetary Monitoring Platform)
COSPAR	1966-058A
Katalogové číslo	2258
Start	1. července 1966
Kosmodrom	Cape Canaveral LC 17A
Nosná raketa	Delta 3E
Typ oběžné dráhy	Geocentrická
Stav objektu	neaktivní
Konec mise	21. září 1971
Provozovatel	NASA
Druh	vědecká sonda
Program	Program Explorer
Hmotnost	104 kg
Parametry dráhy
Epocha 71-07-01.0 Apogeum 480 763 km Perigeum 265 680 km Sklon dráhy 24,35° Doba oběhu ~27 dní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úkol mise

Explorer 33

Družice z USA měla provést na oběžné dráze Měsíce komplexní výzkum slunečního větru, meziplanetárních magnetických polí a jejich interakcí s Měsícem a atmosférou Země. Toto měla provést daleko od rušivých vlivů Země. Výsledky měření byly důležité také kvůli chystaným letům amerických kosmonautů na Měsíc a bylo třeba vědět, jaké vlivy může mít vesmírný prostor mezi Zemí a Měsícem na jejich zdraví a výkonnost.

Základní údaje

Tento typ družic patřil mezi vědecké typu IMP (Interplanetary Monitoring Platform). Její váha byla 104,5 kg.

Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce, označení Explorer bylo dáváno programu vědeckých družic v USA. Další známé družice a úspěšnější z této řady jsou Explorer 35 a Explorer 49.

Průběh mise

Sonda s raketou odstartovala 1. července 1966 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě s pomocí nosné rakety Delta DSV 3E1. Oběžné dráhy kolem Měsíce se nepodařilo dosáhnout a družice zůstala na velmi protáhlé eliptické dráze kolem Země.^[1] Selhání způsobil druhý stupeň nosné rakety, jehož tah udělil družici příliš velké zrychlení a zpětné motory na tuhé palivo, jimiž byla družice vybavena, nedokázaly družici zpomalit a navést na požadovanou dráhu.

I přes tento neúspěch byla provedena plánovaná měření a mise tak nebyla zcela neúspěšná. Z původně plánovaných měření byla provedena tyto: měření slunečního větru, výzkum meziplanetárního plazmatu a mapování rentgenového záření Slunce. Tato data pomohla objasnit vztahy mezi zemským magnetickým polem a rychlostí slunečního větru v blízkosti Země. Známý vědec James Van Allen studoval, pomocí detektorů protonů a elektronů na Exploreru 33, aktivitu nabytých částic a rentgenových paprsků v okolním prostoru. Činnost družice byla ukončena 21. září 1971.

Odkazy

Reference

1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 257.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Explorer 33 na Wikimedia Commons
• (česky)http://www.lib.cas.cz/space.40/1966/058A.HTM
• (anglicky)http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1966-058A Archivováno 20. 9. 2008 na Wayback Machine.
• (anglicky)http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_sdat/explorer_imp-d.htm
• (anglicky)https://web.archive.org/web/20090814082127/http://sse.jpl.nasa.gov/missions/profile.cfm?Sort=Nation

Portály: Kosmonautika