Erwin Schrödinger
rakouský fyzik a nositel Nobelovy ceny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice. Za tuto základní práci obdržel v roce 1933 společně s Paulem Diracem Nobelovu cenu.[1] Je také autorem proslulého myšlenkového experimentu Schrödingerova kočka, který asi nejlépe vystihuje Schrödingerův (a také mnoha dalších) skeptický postoj k obecně přijímané pravděpodobnostní interpretaci kvantové mechaniky.
Erwin Schrödinger | |
---|---|
Rodné jméno | Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger |
Narození | 12. srpna 1887 Vídeň |
Úmrtí | 4. ledna 1961 (ve věku 73 let) Vídeň |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Místo pohřbení | Alpbach |
Bydliště | Dublin (1940–1945) Dublin (od 1949) Vídeň (od 1956) |
Alma mater | Oxfordská univerzita Vídeňská univerzita Akademické gymnázium |
Povolání | fyzik, teoretický fyzik, akademik, profesor, spisovatel literatury faktu a matematik |
Zaměstnavatelé | Vídeňská univerzita Vratislavská univerzita Humboldtova univerzita Oxfordská univerzita Gentská univerzita Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně Curyšská univerzita Univerzita Štýrský Hradec Univerzita ve Stuttgartu Univerzita Jena Dublin Institute for Advanced Studies |
Ocenění | Haitinger Prize (1920) Matteucciho medaile (1927) Nobelova cena za fyziku (1933) medaile Maxe Plancka (1937) zahraniční člen Královské společnosti (1949) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | ateismus |
Choť | Annemarie Schrödinger |
Děti | Ruth Braunizer |
Rodiče | Rudolph Schrödinger |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Erwin Schrödinger přispěl významnou měrou nejen ke kvantové fyzice. Zabýval se též historií a filozofií fyziky a vědy obecně a jeho kniha What is Life? (Co je život?) z roku 1944, přestože byla určena široké veřejnosti, ovlivnila celou řadu vědců, kteří stáli u zrodu molekulární biologie a mezi kterými nechyběli objevitelé molekuly DNA Francis Crick či James D. Watson.[2]