Ernst Hartert

Ernst Johann Otto Hartert (29. října 1859 Hamburk – 11. listopadu 1933 Berlín) byl hojně publikující německý ornitolog.

Ernst Hartert
Narození	29. října 1859 Hamburk
Úmrtí	11. listopadu 1933 (ve věku 74 let) Berlín
Místo pohřbení	Dahlemský lesní hřbitov
Bydliště	Spojené království (1892–1930)
Povolání	ornitolog a zoolog
Ocenění	Godman-Salvin Medal (1929) Fellow of the Zoological Society of London
Choť	Claudia Bernadine Elisabeth Hartert (od 1891)
Funkce	ředitel (1892–1930) extraordinary member (British Ornithologists' Union; od 1933)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Hartert se narodil 29. října 1859 v Hamburku v Německu. V červenci 1891 se ve Frankfurtu nad Mohanem oženil s ilustrátorkou Claudií Bernadine Elisabeth Hartertovou, s níž měl syna Joachima Karla (Charlese) Harterta (1893–1916), který padl jako anglický voják na Sommě.^[1]

Spolu se svou ženou jako první popsal poddruh kolibříka Buffonova (Chalybura buffonii intermedia Hartert, E. & Hartert, C., 1894). Článek On a collection of Humming Birds from Ecuador and Mexico je zřejmě jejich jedinou společnou publikací.

Hartert byl v letech 1892–1929 zaměstnán u Waltera Rothschilda, 2. barona Rothschilda, jako ornitologický kurátor Rothschildova soukromého Přírodovědného muzea v Tringu v Anglii.^[1]

Hartert spolu s Rothschildem vydával čtvrtletní muzejní časopis Novitates Zoologicae (1894–39) a spolu s Francisem Charlesem Robertem Jourdainem, Normanem Frederickem Ticehurstem a Harrym Forbesem Witherbym Hand-List of British Birds (Příruční seznam britských ptáků, 1912). Napsal knihu Die Vögel der paläarktischen Fauna (1910–22) a z pověření svého zaměstnavatele cestoval po Indii, Africe a Jižní Americe.

Hartert poprvé vědecky popsal řadu ptačích druhů, mimo jiné krkavce krátkoocasého (Corvus rhipidurus), sluku japonskou (Scolopax mira), káni horskou (Buteo oreophilus) a salanganu vodopádovou (Hydrochous gigas).

V roce 1930 odešel Hartert na odpočinek do Berlína, kde v roce 1933 zemřel.^[2] Hartert byl mentorem Erwina Stresemanna, jehož zpopelněné ostatky byly v roce 1972 uloženy u Hartertova hrobu.^[3]

Ocenění

Byl členem Londýnské zoologické společnosti. Je po něm pojmenován gekon Hemiphyllodactylus harterti, a 12 ptáků bylo pojmenováno na jeho počest.^[4]

Dílo

Mezi jeho publikace patří:^[5]

• (1891). Katalog der Vogelsammlung im Museum der Senckenbergischen Naturforschenden Gesellschaft in Frankfurt am Main.
• (1897). Podargidae, Caprimulgidae und Macropterygidae.
• (1897). Das Tierreich.
• (1900). Trochilidae.
• (1902). Aus den Wanderjahren eines Naturforschers: Reisen und Forschungen in Afrika, Asien und Amerika, nebst daran anknüpfenden, meist ornithologischen Studien.
• (1903). Ueber die Pipriden-Gattung Masius Bp.
• (1910–1922). Die Vögel der paläarktischen Fauna: Systematische Übersicht der in Europa, Nord-asien und der Mittelmeerregion vorkommenden Vögel. Tři svazky.
• HARTERT, Ernst; JOURDAIN, F.C.R.; TICEHURST, N.F.; WITHERBY, H.F. A Hand-List of British Birds, with an account of the distribution of each species in the British Isles and abroad. London: Witherby & Co., 1912. Dostupné online. OCLC 70467193Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• (1920). Die Vögel Europas.

Galerie

• 
  Náhrobní kámen na Lesním hřbitově v Dahlemu v Berlíně

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernst Hartert na anglické Wikipedii.

1. Obituary: ERNST JOHANN OTTO HARTERT. 1859-1933. [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. ROTHSCHILD, L.W. Ernst Johann Otto Hartert (1859–1933): An Appreciation. Ibis. 1934, s. 350-377 (+ plates IX & X).Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. Nöring, Rolf (1973). "Erwin Stresemann. 22. 11. 1889 – 20. 11. 1972". Journal für Ornithologie 114: 455-500 (in German).
4. Beolens, Bo; Watkins, Michael; Grayson, Michael (2011). The Eponym Dictionary of Reptiles. Baltimore: Johns Hopkins University Press. xiii + 296 pp. ISBN 978-1-4214-0135-5. ("Hartert", p. 117).
5. A complete list of Hartert's publications is contained in Hartert's obituary, Rothschild 1934.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernst Hartert na Wikimedia Commons

Portály: Lidé