Ernst Gideon von Laudon
rakouský generál / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ernst Gideon svobodný pán von Laudon (Loudon, Ernst Gideon Freiherr von Laudon; 13. února 1717 Tootzen, Švédské Lotyšsko – 14. července 1790 Nový Jičín[1]) byl rakouský vojevůdce, jeden z nejúspěšnějších odpůrců pruského krále Fridricha Velikého. Proslavil se ve válkách s Pruskem a svým tažením na Balkán proti Osmanské říši, čímž se zařadil mezi slavné turkobijce. Od roku 1789 až do své smrti byl vojenským guvernérem v Habsburském Srbsku.
Ernst Gideon von Laudon | |
---|---|
Ernst Gideon von Laudon | |
Narození | 13. února 1717 Tootzen Švédské Lotyšsko, dnes Lotyšsko |
Úmrtí | 14. července 1790 (ve věku 73 let) Nový Jičín Moravské markrabství Moravské markrabství |
Místo pohřbení | Wiener Zentralfriedhof, Vídeň |
Povolání | důstojník a vojevůdce |
Znám jako | vojevůdce |
Titul | Vojenský řád Marie Terezie |
Ocenění | velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie |
Choť | Klára Hagenová |
Rodiče | Otto Gerhard Loudon |
Příbuzní | Johann Reinhold z Loudonu (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Z jeho jména pochází zvolání či kletba himmellaudon! (německy Himmel Laudon, tj. Nebesa, Laudon!), kterou údajně volali vyděšení Prusové.[2] Kolem roku 1757 také na jeho počest vznikla česká lidová píseň „Generál Laudon jede skrz vesnici, má bílou čepici“, zřejmě v Rynolticích na Liberecku, kde generál pobýval několik dní.