Morricone se narodil vŘímě. Jeho otcem byl Mario Morricone Mortale (1903–1974) a matkou Libera Ridolfa, rozená Mancine (1905–1994). Studoval na konzervatoři Accademia Nazionale di Santa Cecilia hru na trubku askladbu uGoffreda Petrassiho, sborovou hudbu a sbormistrovství.
Vroce 1956 se oženil sMariou Traviovou (1932–2020). Narodily se jim čtyři děti (Marco, Giovanni, Alessandra a Andrea). Hudbu pro filmy začal psát vroce 1962, ale ze začátku to dělal pouze vklasickém formátu apojetí. Teprve vroce 1964 začal svou slavnou spolupráci srežiséry Sergiem Leonem aBernardem Bertoluccim. Pro Leoneho napsal hudbu k filmu Pro hrst dolarů (orig. it.Per un pugno di dollari, 1964) apokračoval řadou dalších kompozic pro větší množství spaghetti westernů. Vroce 1968 začal omezovat svou skladatelskou činnost jen na hudbu kfilmům, vtomtéž roce složil hudbu k20 filmům.
Jeho spolupráce se Sergiem Leonem je považována za nejzdařilejší spolupráci mezi skladatelem filmové hudby arežisérem. Morricone napsal hudbu ke všem filmům, na nichž se Leone podílel jako režisér či producent, počínaje Pro hrst dolarů až po poslední Leoneho dílo Tenkrát v Americe.
Morriconeho hudba kfilmu Hodný, zlý aošklivý (orig. it.Il buono, il brutto, il cattivo, 1966, režie Sergio Leone) je patrně jeho nejslavnějším dílem aspolu spředehrou kVilému Tellovi jsou jedněmi znejrozpoznatelnějších melodií vůbec spojených sfilmovým žánrem westernu. Dalšími velice známými melodiemi jsou hlavní téma a„Harmonika“ zfilmu Tenkrát na Západě (Once Upon aTime in the West, 1968, režie Sergio Leone) adále Chi Mai – ústřední téma z francouzskéhofilmu Profesionál.
Ennio Morricone během dirigování orchestru
Přestože Morriconeho spolupráce sLeonem je asi nejznámější, Morricone sám asi nejlépe hodnotí spolupráci srežiséry jako Giuliano Montaldo aGillo Pontecorvo. Morricone rovněž často spolupracoval spřítelem zdětství Alessandrem Alessandronim, který vystupoval ve filmové hudbě pro Leoneho filmy jako „hvízdač“, protože motivy, kde se vhudbě objevuje pískání, jsou vtěchto filmech velmi časté.
Svou první cenu Nastro d'Argento dostal Morricone vroce 1965 za hudbu k filmu Pro hrst dolarů (Per un pugno di dollari) (1964, režie Sergio Leone), následovala cena z roku 1970 za hudbu kfilmu Metti, una Sera aCena (1969, režie Giuseppe Patroni Griffi), a orok později za hudbu kfilmu Sacco aVanzetti (1971, režie Giuliano Montaldo). Morriconeho první nominace na Oscara byla vroce 1979 za hudbu kDays of Heaven ([197, režie Terrence Malick) adalší následovaly vroce 1986 za Misi, vroce 1987 za Neúplatní (The Untouchables, 1987, režie Brian De Palma), vroce 1991 za Bugsy (1991, režie Barry Levinson) avroce 2001 za hudbu kfilmu Málèna (2000, režie Giuseppe Tornatore).
Hudbu složil k24 dílům televizního seriálu Mafia, dále pak seriálu Chobotnice, Marco Polo a dalších. Zkomponoval také hudbu pro film Bio Ráj (Nuovo Cinema Paradiso, 1988, režie Giuseppe Tornatore).
Morriconeho hudba byla nahrána řadou umělců kvelkému množství příležitosti: Hugo Montenegro měl hit se svou verzí melodie zHodný, zlý a ošklivý, ato jak ve Velké Británii tak ivUSA, apoté vroce 1968 nahrál celé album Morriconeho melodií. John Zorn nahrál desku sMorriconeho hudbou, stejně jako The Big Gundown vpolovině osmdesátých let. Spolupracoval i se světovými umělci, jako portugalskou zpěvačkou Dulce Pontes (vroce 2003) acellistou Yo-Yo Ma (v2004) – oba nahráli desky Morriconeho hudby sŘímským symfonickým orchestrem, kde Morricone sám hudbu dirigoval. Metallica použila na svých vystoupeních jeho Ecstasy of Gold jako úvodní skladbu, Ramones používali melodii zHodný, zlý aošklivý coby předehru svých vystoupení.
Morricone absolvoval vroce 2005 světové turné sŘímským symfonickým orchestrem anavštívil sním nejen New York aTokio, ale iBratislavu.
Vroce 2006 tento mistr filmové hudby plánoval vystoupit jako host na albu zpěváka Morrisseyho nazvaném Ringleader of the Tormentors, kam napsal smyčcovou sekci pro skladbu Dear God, Please Help Me, která byla nahrána vřímských Forum Music Village Studios.
Vroce 2011 vystoupil Ennio Morricone na dvou koncertech poprvé i v Praze. Naposledy v Praze vystoupil v lednu 2019, kdy zde koncertem ve vyprodané O2 aréně oslavil své 90. narozeniny. Velmi rád spolupracoval s Českým národním symfonických orchestrem a právě tento český orchestr mu nahrával hudbu k filmu Quentina TarantinaOsm hrozných, za nějž Morricone dostal roku 2016 svého vůbec prvního Oscara za filmovou hudbu.[1] Paradoxně, Oscara za celoživotní dílo dostal již osm let předtím.
Ennio Morricone též vystoupil jako host na festivalu Prague Proms, kde 15. července 2018 uvedl v Obecním domě s Českým národním symfonickým orchestrem a Kühnovým smíšeným sborem svoji absolutní hudbu.
Morricone má Oscara za nejlepší hudbu. Nahrál mu ji Český národní symfonický orchestr | OperaPlus. OperaPlus. 2016-02-29. Dostupné online [cit. 2018-06-02].
Literatura
Morricone, Ennio; De Rosa, Alessandro. Chyť ten zvuk. Ennio Morricone v rozhovoru s Alessando De Rosa. Počet stran 672. Edice Knihy Omega, 2018, 2020. ISBN978-80-7390-022-9
Miceli, Sergio. Morricone, la musica, il cinema. Mucchi/Ricordi, 1994: ISBN88-7592-398-1
Poppi, R., M. Pecorari. Dizionario del cinema italiano. I film vol. 3. Dal 1960 al 1969. Gremese, 1993: ISBN88-7605-593-2
Poppi, R., M. Pecorari. Dizionario del cinema italiano. I film vol. 4. Dal 1970 al 1979* A/L. Gremese, 1996: ISBN88-7605-935-0
Poppi, R., M. Pecorari. Dizionario del cinema italiano. I film vol. 4. Dal 1970 al 1979** M/Z. Gremese, 1996: ISBN88-7605-969-5
Poppi, R., M. Pecorari. Dizionario del cinema italiano. I film vol. 5. Dal 1980 al 1989* A/L. Gremese, 2000: ISBN88-7742-423-0
Poppi, R., M. Pecorari. Dizionario del cinema italiano. I film vol. 5. Dal 1980 al 1989** M/Z. Gremese, 2000: ISBN88-7742-429-X
multimediální obsah na Commons
