Emma Raducanuová
britská tenistka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Emma Raducanuová, MBE, (nepřechýleně Raducanu, * 13. listopadu 2002 Toronto) je britská profesionální tenistka. Na US Open 2021 se stala prvním tenistou historie, který vyhrál grandslamovou dvouhru z pozice kvalifikanta a prvním, jenž triumfoval již při druhé účasti na turnajích velké čtyřky. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový turnaj. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře.[3]
Emma Raducanuová | |
---|---|
Emma Raducanuová na Transylvania Open 2021 | |
Stát | Spojené království Spojené království |
Datum narození | 13. listopadu 2002 (21 let) |
Místo narození | Toronto, Kanada[1] |
Bydliště | Londýn, Spojené království[1] |
Výška | 175 cm[1] |
Profesionál od | 2021[2] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 4 010 185 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 101–53 |
Tituly | 1 WTA, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 10. místo (11. července 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022, 2023, 2024) |
French Open | 2. kolo (2022) |
Wimbledon | 4. kolo (2021) |
US Open | vítězka (2021) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 0–1 |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240504a4. května 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2022 na 10. místě. V prosinci 2022 najala Němce Sebastiana Sachse, který se stal trenérem na zkoušku do konce roku.[4] Mezi dubnem a říjnem 2022 ji vedl Dmitrij Tursunov.[4] Od prosince 2021 do dubna následujícího roku byl jejím trenérem Němec Torben Beltz.[5][6] Mezi červencem až listopadem 2021 ji vedl bývalý britský tenista Andrew Richardson, který nahradil Nigela Searse.[7][8][1]
Narodila se v Kanadě do rodiny čínské matky a rumunského otce. Ve dvou letech se s rodiči přestěhovala do Londýna. Po šestnáctiměsíční neaktivitě debutovala na túře WTA červnovým Nottingham Open 2021. Jako členka čtvrté světové stovky obdržela divokou kartu do Wimbledonu 2021, kde skrečovala duel čtvrtého kola kvůli dýchacím potížím. Londýnským výsledkem se zařadila mezi elitní dvoustovku tenistek. Navazující grandslam US Open 2021 již vyhrála bez ztráty setu, přestože nastoupila do kvalifikace. Na turnajích velké čtyřky se stala první britskou vítězkou od Virginie Wadeové ve Wimbledonu 1977 a v 18 letech nejmladší od Šarapovové ve Wimbledonu 2004. Premiérově se tak posunula do světové třicítky a stala britskou jedničkou.
V britském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 štvanickým kvalifikačním kolem proti Česku, v němž jako jednička družstva porazila Terezu Martincovou a prohrála s Markétou Vondroušovou. Britky odešly poraženy 2:3 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[9]
V roce 2021 ji Ženská tenisová asociace vyhlásila nováčkem roku a BBC zvolila sportovní osobností roku.[10][11] V lednu 2022 obdržela Řád britského impéria (MBE) za služby v tenise.[12] V dubnu téhož roku převzala světovou sportovní cenu Laureus za největší pokrok roku.[13]