český ilustrátor a malíř (1830-1896) From Wikipedia, the free encyclopedia
Emil Zillich, psán též Emilian (11. října 1830 Praha[1] — 22. ledna 1896 tamtéž[2]) byl český malíř a ilustrátor. Tvořil především žánrové malby s náměty z historie (třicetiletá válka, rokoko) i současnosti (pouliční život, obyčejní lidé). Ilustroval historické romány, knihy pro mládež a články v časopisech (Světozor). V jeho díle se projevuje smysl pro humor.
Emil Zillich | |
---|---|
Narození | 11. října 1830 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. ledna 1896 (ve věku 65 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Povolání | malíř a fotograf |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v rodině staroměstského krejčovského mistra Jana Zillicha a jeho manželky Marie; pokřtěn byl jako Emilian Carolus.[1] [pozn. 1] Podle nekrologu Světozoru, kde byl uveden chybný rok narození, se jednalo o zámožnou rodinu.[3]
Studoval na pražské malířské akademii u Ch. Rubena. Roku 1851 podnikl studijní cestu do Německa a Belgie. Poté se pravidelně účastnil výstav Krasoumné jednoty. Malířství pěstoval jen jako zálibu.[3]
Počátkem osmdesátých let ho postihly finanční ztráty[3] — v důsledku soudního sporu přišel o značnou část majetku zděděného po rodičích — což ho přinutilo malovat pro obživu.[4] Od roku 1882 do konce 80. let vytvořil stovky ilustrací, především pro časopis Světozor, k historickým románům a do knih pro mládež. Poté se odstěhoval do Přeštic za rodinou své dcery.[3]
Roku 1894, po smrti dcery, se vrátil zpět do Prahy. Tehdy již viditelně trpěl nervovou chorobou. Zpočátku bydlel u svého přítele a žáka Voráčka a v rámci možností pokračoval v umělecké tvorbě; s postupující nemocí ale požádal o přijetí do všeobecné nemocnice. Tam zemřel 22. ledna 1896.[3] V té době již byl téměř zapomenutý,[5] na pohřeb na Olšanských hřbitovech mu přišli jen osobní přátelé.[3]
Zillich netvořil velké kompozice,[5] ale jen malé obrázky.[6] Typická pro něj byla žánrová malba s náměty z rokoka, třicetileté války, ale i ze současnosti (např. pouliční život nebo svět „malých lidí“). V obrazech projevoval jemný cit pro kolorit i pro humor,[3] hluboké vzdělání a bystrý pozorovatelský talent.[6]
První ilustraci pro časopis Světozor uveřejnil v ročníku 1868. V 80. letech pak pro něj vytvořil několik set obrázků s tématy z historie, divadla a současných událostí. Vedle toho ilustroval literaturu pro mládež (Jarý věk, Zlaté mládí, Květy mládeže) aj.[3]
Kromě humorně laděných prací vytvořil i několik vážných — např. oltářní obrazy ve Vřesovicích, Lochovicích a Husinci.[4]
Ilustroval mimo jiné tato knižně vydaná díla:[7]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.