český hudební skladatel, publicista a sběratel lidových písní From Wikipedia, the free encyclopedia
Emil Axman (3. června 1887 Rataje[1] – 25. ledna 1949 Praha) byl český hudební skladatel, publicista a folklorista.
Emil Axman | |
---|---|
Narození | 3. června 1887 Rataje, Morava Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. ledna 1949 (ve věku 61 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Kroměříž Městský hřbitov v Kroměříži |
Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | hudební skladatel, spisovatel, muzikolog, archivář, folklorista, hudební historik a knihovník |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v rodině kantora a varhaníka Viléma Axmana v Ratajích u Kroměříže. (1850–1939). Po studiích na gymnáziu[2] v Kroměříži (v době studia zpíval v Moravanu a ve sboru v kostele sv. Mořice a jeho učitelem zpěvu byl Ferdinand Vach) odešel v roce 1906 do Prahy, kde studoval estetiku, hudební vědy a historii na Karlově univerzitě. Souběžně navštěvoval hodiny skladby u Vítězslava Nováka, teorie u Karla Steckera a kontrapunktu u Otakara Ostrčila.
Axman se věnoval i sběru slováckých písní na Kroměřížsku. Vliv moravského folkloru prostoupil do většiny jeho skladeb. Pro své hluboké znalosti a orientaci v historii se stal pracovníkem knihovny Národního muzea v Praze a později i na krátký čas po osvobození v roce 1945 ředitelem Národního muzea. Byl přispěvatelem do odborného tisku, ale často publikoval i v Lidových novinách. Od 29. května 1928 se stal řádným členem České akademie věd a umění.[3] Zemřel v roce 1949 v Praze a je pohřben na hřbitově v Kroměříži.[4] V Kroměříži je po něm pojmenovaná i ulice.[5]
Je autorem mnoha desítek vokálních i instrumentálních skladeb, které se staly pevnou součástí odkazu tradičního proudu v české hudbě první poloviny 20. století.
Je autorem práce s názvem Morava v české hudbě XIX. století. Praha 1920., ve které se zabývá teorií lidových písní a jejich sběrateli.
V přízemí chropyňského zámku zřídilo Muzeum Kroměřížska nevelký památník připomínající Axmana, který v roce 1946 zkomponoval Znělku městečka Chropyně pro dechové nástroje.
Rozsáhlý soubor dokladů, korespondence, ilustračního materiálu (programy, plakáty, kritiky, fotografie) a zejména Axmanových skladeb ve formě autografů je uložen v Hudebněhistorickém oddělení Národního muzea – Českého muzea hudby. Celý fond je zpracován v inventáři[6], který obsahuje také uložení dalšího materiálu v jiných institucích.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.