Elina Svitolinová
ukrajinská tenistka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Elina Svitolinová (ukrajinsky Еліна Михайлівна Світоліна, Elina Mychajlivna Svitolina, * 12. září 1994 Oděsa) je ukrajinská profesionální tenistka, juniorská vítězka French Open 2010 a vůbec první hráčka z Ukrajiny v elitní světové desítce žebříčku WTA, do níž se posunula v únoru 2017.[1] Na Letních olympijských hrách 2020 vybojovala první ukrajinskou medaili z tenisových soutěží, když si odvezla bronzový kov z dvouhry. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour sedmnáct turnajů ve dvouhře, včetně vítězství na Turnaji mistryň 2018 a čtyř triumfů v kategorii WTA 1000. Dvě kariérní turnajová vítězství přidala ze čtyřhry. V sérii WTA 125K ovládla punécký Royal Indian Open 2012. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]
Elina Svitolinová Еліна Світоліна | |
---|---|
Elina Svitolina na French Open 2019 | |
Stát | Ukrajina Ukrajina |
Datum narození | 12. září 1994 (29 let) |
Místo narození | Oděsa, Ukrajina |
Bydliště | Charkov, Ukrajina |
Výška | 174 cm |
Profesionál od | 2010 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 21 890 358 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 469–250 |
Tituly | 17 WTA, 1 WTA 125, 6 ITF |
Nejvyšší umístění | 3. místo (11. září 2017) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2018, 2019) |
French Open | čtvrtfinále (2015, 2017, 2020, 2023) |
Wimbledon | semifinále (2019, 2023) |
US Open | semifinále (2019) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistryň | vítězka (2018) |
Olympijské hry | bronz (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 48–68 |
Tituly | 2 WTA, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 108. místo (4. května 2015) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2014, 2016) |
French Open | 2. kolo (2014) |
Wimbledon | 2. kolo (2016) |
US Open | 2. kolo (2014) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2016, 2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2017) |
French Open | 2. kolo (2015) |
Wimbledon | 3. kolo (2014) |
US Open | 2. kolo (2018) |
Týmové soutěže | |
Hopman Cup | finále (2016) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230712a12. července 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Bronz na LOH 2020 znamenal historicky první olympijskou medaili v tenise pro Ukrajinu | ||
Tenis na LOH | ||
bronz | Tokio 2020 | ženská dvouhra |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2017 na 3. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2015 na 108. místě.[3] Na počátku sezóny 2020 ji začal trénovat Kypřan Marcos Baghdatis. V letech 2014–2016 tuto roli plnil Iain Hughes, v sezóně 2016 bývalá světová jednička Justine Heninová, poté Španěl Gabriel Urpi s Francouzem Thierrym Ascionem a v roce 2019 Andrew Bettles. V počáteční fázi kariéry byli kouči Andrej Lucenko a Sebastien Mattieu.
V ukrajinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2012 dubnovým utkáním baráže o Světovou skupinu proti Spojeným státům, v němž prohrála obě dvouhry se Serenou Williamsovou i Christinou McHaleovou. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 14–8 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.[4]
Ukrajinu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v ženské dvouhře startovala jako patnáctá nasazená. Ve třetím kole porazila poprvé v kariéře světovou jedničku, když na ni nestačila obhájkyně titulu Serena Williamsová.[5] Ve čtvrtfinále však byla nad její síly Petra Kvitová. Do ženské čtyřhry nastoupila s Olgou Savčukovou. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od českého páru Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká. Zúčastnila se také Her XXXII. olympiády v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. V singlové soutěži získala bronzovou medaili po výhře nad Kazachstánkou Jelenou Rybakinovou. V tokijském deblu vypadla po boku Dajany Jastremské v úvodním kole.