olejomalba od Agnola Bronzino From Wikipedia, the free encyclopedia
Portrét Eleonora z Toleda se synem Giovannim (italsky Eleonora di Toledo col figlio Giovanni) je dílo italského malíře Agnola di Cosima, známého jako Agnolo Bronzino, dokončené přibližně roku 1545.[1] Jedná se o jedno z jeho nejslavnějších děl,[2] které se nachází ve florentské galerii Uffizi[3] a je také považováno za jeden z nejvýznamnějších příkladů manýristické portrétní malby.[4] Obraz zobrazuje Eleonoru z Toleda, manželku Cosima I. Medicejského, velkovévody toskánského, sedící s rukou položenou na rameni svého syna Giovanniho.[5] Toto gesto, stejně jako motiv granátového jablka na jejích šatech, odkazovalo na její roli matky. Eleonora má na sobě silně brokátové šaty s motivem černých arabesek. V této póze je zobrazena jako ideální renesanční žena.[6] Obraz je prvním známým portrétem vyhotoveným na základě státní zakázky, na němž je vyobrazen panovníkův následník. Cosimo chtěl zahrnutím dítěte naznačit, že jeho vláda přinese vévodství stabilitu.[7]
| Eleonora z Toleda se synem Giovannim | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Původní název | Ritratto di Eleonora di Toledo col figlio Giovanni |
| Autor | Agnolo Bronzino |
| Vznik | Desetiletí od 1540 |
| Typ | portrét |
| Hnutí | manýrismus |
| Vlastnosti | |
| Medium | olejová barva panel |
| Šířka | 96 cm |
| Výška | 115 cm |
| Umístění | |
| Inv. číslo | 748 |
| Umístění | Galleria degli Uffizi |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Proběhlo postupně několik pokusů o identifikaci dítěte, první možností byl Eleonořin syn Francesco (narozen 1541), dále Giovanni[pozn. 1] (narozen 1543) nebo Garzia (narozen 1547). Pokud by se však jednalo o posledně jmenovaného, musel by být portrét datován kolem let 1550-53, ale na základě zkoumání vývoje Bronzinova stylu se nyní obecně uvádí datum kolem roku 1545, což svědčí pro Giovanniho, tj. Jana Medicejského.[2]
Portrét byl označen za „chladný“, což je odrazem střízlivé formálnosti Eleonořina rodného španělského dvora, bez vřelosti, která se obvykle očekává od portrétu matky a dítěte. Taková odtažitost je typická pro odmítání naturalismu manýristickou školou.[10] Naopak Eleonořiny šaty z propracovaného brokátového sametu s masivními efekty buklé ze zlatých útkových smyček ve stylu zvaném riccio sopra riccio (smyčka přes smyčku) jsou dosud napodobovány.[11] Obraz je snad reklamou na florentský hedvábnický průmysl, jehož obliba v prvních těžkých letech 16. století poklesla a který znovu ožil za vlády Cosima I. Drahocenný zlatý opasek, zdobený šperky a korálky se střapcem, pravděpodobně zhotovil zlatník Benvenuto Cellini.
Eleonora je vyobrazena ve slavnostních šatech oblečených přes plátěnou kamizolu nebo halenu zdobenou úzkými pruhy černé výšivky u krku a volánky na rukávech. Bronzinova malba zachycuje rozměrnost brokátové hedvábné sametové tkaniny šatů se smyčkami ze zlatě ovinutých nití a černými vlasovými arabeskami na bílém saténovém podkladu. Oděv z takto bohatých textilií byl vyhrazen pro oficiální příležitosti a pro Eleonořin každodenní šatník, který tvořily jednobarevné šaty ze sametu a saténu, nebyl typický.[12]
Když bylo v 19. století Eleonořino tělo exhumováno, někteří dospěli k závěru, že byla pohřbena ve stejných šatech jako na portrétu.[2] Novější výzkumy však ukazují, že byla pohřbena v mnohem jednodušších bílých saténových šatech přes karmínový sametový živůtek (a pravděpodobně v odpovídající spodničce, která se však nedochovala).[13][14] Po dlouhém a složitém restaurování se podařilo původní oděv zakonzervovat a jeho detailní rekonstrukce jsou vystaveny v Galerii kostýmů v Paláci Pitti ve Florencii. Původní oděvy jsou pro veřejné vystavení příliš křehké.[15]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
