slovenská spisovatelka From Wikipedia, the free encyclopedia
Elena Maróthy-Šoltésová (6. ledna 1855, Krupina – 11. února 1939, Martin) byla slovenská spisovatelka a publicistka.
| Elena Maróthy-Šoltésová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. ledna 1855 Krupina |
| Úmrtí | 11. února 1939 (ve věku 84 let) Martin |
| Místo pohřbení | Národný cintorín |
| Povolání | spisovatelka, publicistka |
| Národnost | slovenská |
| Manžel(ka) | Ľudovit Šoltés |
| Rodiče | Daniel Maróthy, Karolina Hudecová |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodila se v rodině evangelického faráře a spisovatele Daniela Maróthyho (1825–1878) a Karoliny Hudecové (1834–1857). Měla tři sourozence: Bohuslava (1856–1857), z druhého manželství otce Ľudovíta (1863–1899) evangelického kněze, spisovatele a Izabelu Slávikovou (1865–1941).
Elena získala základní vzdělání v Ľuboreči, navštěvovala německou školu ve Veľkej (nyní část Popradu) 1865–1866 a v Lučenci 1866–1867 absolvovala německý dívčí ústav. Po svatbě s obchodníkem Ľudovítem Michalem Šoltésem (1838–1915)[1], se přestěhovala do Martina, kde se zapojila do veřejné činnosti. Byla členkou spolku Živena, v letech 1894 až 1927 zde působila jako předsedkyně a účastnila se vydávání Almanachu Živeny či Letopisu Živeny. V roce 1910 se zasloužila o založení akciové společnosti Lipa, která zajišťovala práci slovenským lidovým vyšívačkám a odprodej jejich výrobků. Spolek Živena pod jejím vedením založil několik rodinných škol a kurzů pro děvčata.
Navzdory těžkým obdobím v jejím životě (přežila obě své děti Elenu 1876–1884 a Ivana Daniela 1878–1911), se jí výrazně dařilo realizovat rozsáhlou ediční činnost, věnovanou zejména ženám. Díky svým všestranným činnostem byla průkopnicí v řadě oblastí a stala se uznávanou vůdčí osobností ženského hnutí na Slovensku.
Byla pochována na Národnom cintoríne v Martině.[2]
V literární tvorbě se snažila o realistické ztvárnění skutečnosti. Psala umělecky-dokumentární a fiktivní prózu s romantickými prvky. Významné jsou ale také její literárně-kritické úvahy, které souborně vyšly po její smrti pod názvem Pohľady na literatúru.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
