Elektronické peníze
From Wikipedia, the free encyclopedia
Evropská komise vymezuje pojem elektronické peníze jako digitální ekvivalent skutečných peněz, uložený na elektronickém zařízení, nebo vzdáleně na serveru. Jedním typem e-peněz je elektronická peněženka, kdy si uživatelé ukládají relativně malé částky peněz na své platební karty, které následně užívají k placení malých částek. Elektronické peníze mohou být také uloženy na mobilních telefonech (zároveň se jejich prostřednictvím dá platit), či platebních účtech na internetu.[1]
Elektronické peníze mohou podle novely vydávat pouze:
- banky a pobočky zahraničních bank, mají-li v jim udělené licenci uvedenu činnost vydávání a správa platebních prostředků,
- zahraniční banky, pokud je k vydávání platebních prostředků na území České republiky opravňuje jednotná licence podle zákona o bankách viz bankovní systém Česka,
- spořitelní a úvěrní družstva pro své členy, mají-li v jim uděleném povolení uvedenu činnost vydávání a správa platebních prostředků,
- instituce elektronických peněz,
- zahraniční instituce elektronických peněz, které vykonávají činnost podle tohoto zákona na území České republiky na základě jednotné licence,
- Česká národní banka,
- jiné osoby na základě povolení České národní banky.[2]