Ekonomika Itálie
Národní ekonomika / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ekonomika Itálie je třetí největší národní ekonomikou v Evropské unii, osmou největší ekonomikou na světě vzhledem k HDP (hrubého domácího produktu) a dvanáctou dle PPP. Itálie je zakládajícím členem Evropské unie, eurozóny, OECD, G7 a G20.[9] Je desátým největším vývozcem světa, v roce 2019 čítala hodnota italského exportu 632 miliard amerických dolarů. Nejvřelejší obchodní vztahy má Itálie se členy Evropské unie, v roce 2019 se jich týkalo 59 % celkového obchodu. Největšími obchodními partnery Itálie jsou Německo (12,5 %), Francie (10,3 %), Spojené státy americké (5,2 %), Španělsko (5,2 %) a Švýcarsko (4,6 %).[10]
Ekonomika Itálie | |
---|---|
Milán je finanční centrum Itálie | |
Měna | Euro (EUR), mimo Campione d'Italia (CHF) |
Fiskální období | Kalendářní rok |
Obchodní organizace | Evropská unie, WTO (skrz členství v EU), OECD |
Statistické údaje | |
Populace | ▼ 60 244 639 (1. ledna 2020)[1] |
HDP | ▼ $1,8 bil. (nominalní, 2020)[2] ▼ $2,4 bil.(PPP, 2020)[2] |
Změna HDP | −10.6% (2020e) +5.2% (2021e)[2] |
HDP na obyvatele | ▼ $30 657 (nominalní, 2020)[2]▼ $40 066 (PPP, 2020)[2] |
HDP podle sektorů | zemědělství: 2,1% průmysl: 23.9% služby: 73,9% (2017 odhad)[3] |
Inflace (CPI) | 0,1% (2020 odhad)[2] 0,6% (2019)[2] 1,2% (2018)[2] |
Míra chudoby | 5,7% v chudobě, 2014;[4] |
Pracovní síla | ▼ 22,8 mil. (Q2 2020)[5] |
Pracovní síla podle sektorů | zemědělství: 3,9% průmysl: 28,3% služby: 67,8% |
Nezaměstnanost | 9,7% (srpen 2020)[6]) |
Zahraničí | |
Vývoz | ▲ $632.6 mld. (2019)[3] |
Dovoz | ▲ $473.5 mld. (2019)[3] |
Hrubý zahraniční dluh | $3,024 bil. (31. prosinec 2020)[7] |
Veřejné finance | |
Veřejný dluh | ▬ 161,8% HDP (2020)[8] |
Příjmy | 47,1% HDP (2019)[8] |
Výdaje | 48,7% HDP (2019)[8] |
V poválečném období se Itálie z jejích následků dokázala dostat a vypracovala se v jednu z předních zemí světového obchodu a exportu. Podle indexu lidského rozvoje je v Itálii vysoká životní úroveň a v žebříčku hodnotícím kvalitu života se řadí na 8. místo světa.[11] Itálie vlastní třetí největší zásobu zlata na světě a je třetím největším přispěvatelem do kasy Evropské unie.[12]
Itálie je v Evropské unii po Německu druhým největším výrobcem co se týká strojírenství, dopravy, léčiv, nábytku, potravin, oděvů a robotiky.[13][14][15] Díky tomu má Itálie také značný obchodní přebytek. Země je také dobře známa pro její velice schopný zemědělský sektor (je například největším světovým producentem vína)[16] nebo vysoce kvalitní strojírenské produkty (automobily, lodě) a domácí spotřebiče. Je baštou luxusního zboží (největší v Evropě, třetí celosvětově), jde hlavně o luxusní a drahé oděvy nebo již zmíněné strojírenství.[17]
Přes tyto nesporné ekonomické úspěchy má dnes její ekonomika velké problémy. Roční míra růstu je často pod evropským průměrem. Masivní utrácení vlády z 80. let značně zvětšilo státní dluh, navíc životní úroveň se na severu a jihu Itálie dost liší. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ve střední a severní Itálii vysoce překračuje evropský průměr, naopak některé regiony na jihu Itálie jsou hluboko pod ním.[18] V posledních letech hrubý domácí produkt na obyvatele pomalu dohnal evropský průměr[19], zatímco míra zaměstnanosti v Itálii stále vázne. Ekonomové však oficiální údaje zpochybňují kvůli velkému počtu neformálních pracovních míst zahrnujících až 20% pracovní síly.