Druhá búrská válka

Druhá búrská válka probíhala mezi britskými a búrskými kolonizátory Jižní Afriky (tj. potomky nizozemských osadníků), a to v letech 1899–1902.

Druhá búrská válka
konflikt: Búrské války
Búrská komanda
Trvání	11. října 1899 – 31. května 1902
Místo	Jižní Afrika, Svazijsko
Výsledek	britské vítězství
Strany
Britské impérium Kapská kolonie Kapská kolonie Kolonie Natal Basutoland Bechuanaland Rhodesie Rhodesie[1] Indie Cejlon Kanada Kanada Nový Zéland Nový Zéland Austrálie Austrálie Búrské republiky: Jihoafrická republika Oranžský svobodný stát kapští Búrové zahraniční dobrovolníci: Nizozemci Němci Švédové, Norové Irové Australané Italové Poláci Francouzi Belgičané Rusové, Finové Američané Dánové Rakousko-Uhersko
Velitelé
Alfred Milner Redvers Buller Horatio Kitchener Frederick Roberts Robert Baden-Powell Paul Kruger Louis Botha Koos de la Rey Martinus Theunis Steyn Christiaan de Wet Piet Cronje Frederick Joubert Duquesne Jan Christian Smuts
Ztráty
7 884 padlých v boji nebo následkem zranění; 13 250 mrtvých z jiných příčin; 934 nezvěstných; 22 828 raněných 9 093 mrtvých
Oběti
Mrtví	Civilní oběti: minimálně 46 370 zemřelých - 26 370 búrských žen a dětí zemřelo v britských koncentračních táborech - více jak 20 000 domorodých Afričanů zemřelo v oddělených koncentračních táborech[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh

Válka byla vedena nesmírně krutými prostředky, poprvé se vyskytly koncentrační tábory moderního typu pro rodiny bojujícího nepřítele. Zajatí Búrové byli deportováni například na Ceylon a ostrov Svaté Heleny.^[3] Vězni umírali hlavně na infekční nemoci, na které celkově zemřelo asi 30 000 lidí. Nejvíce však utrpělo černošské obyvatelstvo, které mělo největší ztráty a bylo násilně přesídlováno. Důvodem k válce byla touha po kontrole území, kde se nacházela bohatá naleziště surovin, včetně zlata (to se Búrové pokoušeli odvézt do Mosambiku), touha po rozšíření pastvin pro chov dobytka a v neposlední řadě také snaha podrobit odbojné státy (Transvaal, Orange) britské koruně. Válku také díky nesrovnatelně technicky lépe vybavené armádě vyhráli Britové. Největší zájem projevila Velká Británie o zlatonosná a diamantová ložiska nedaleko Johannesburgu v jižní Africe. Tyto kraje ale již kromě domorodců obývali nizozemští osadníci, kteří zde zřídili republiky. Spory nových britských přistěhovalců s nizozemskými usedlíky, kteří se nazývali Búrové, daly Velké Británii záminku k ozbrojenému zásahu. Tříletá krvavá britsko-búrská válka, v níž zpočátku Búrové vítězili, skončila v roce 1902 anexí búrských republik a rozšířením britského koloniálního panství v jižní Africe.

Související články

První búrská válka

Odkazy

Reference

1. Ve válce sloužily i dvě rhodéské jednotky, Rhodéský regiment a Dobrovolníci z Jižní Rhodésie, dohromadfy asi 1000 mužů. Viz KEPPEL-JONES, Arthur. Rhodes and Rhodesia: The White Conquest of Zimbabwe, 1884–1902. Montreal, Quebec and Kingston, Ontario: McGill-Queen's University Press, 1983. Dostupné online. ISBN 9780773505346. S. 590–599.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. South African concentration camps [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. Oslava Krügerových narozenin zajatými Boery.. Illustrovaný svět. 1901, roč. I, čís. 21, s. 642.

Literatura

• NERAD, Filip. Búrská válka. Praha: Aleš Skřivan ml., 2004. 232 s. ISBN 80-86493-13-X.
• SKŘIVAN, Aleš. Die Welt vor dem Ersten Weltkrieg: Die Entwicklung im Süden Afrikas und der Burenkrieg. Prague Papers on the History of International Relations. 2001, roč. 5, s. 85–100. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-016-8.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu druhá búrská válka na Wikimedia Commons
• Galerie druhá búrská válka na Wikimedia Commons