From Wikipedia, the free encyclopedia
François Jean Dominique Arago (26. února 1786 Estagel, Pyrénées-Orientales – 2. října 1853 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik.
| Dominique François Jean Arago | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Dominique François Jean Arago Roig |
| Narození | 26. února 1786 Estagel |
| Úmrtí | 2. října 1853 (ve věku 67 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Arago |
| Alma mater | Polytechnická škola (od 1803) Lycée François-Arago |
| Povolání | astronom, matematik, fyzik, politik, vysokoškolský učitel, životopisec a spisovatel |
| Zaměstnavatel | Bureau des Longitudes |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1818) rytíř Řádu čestné legie (1818) Copleyho medaile (1825) důstojník Řádu čestné legie (1825) citizen of Edinburgh (1834) … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Děti | Emmanuel Arago[1] Alfred Arago[1] |
| Rodiče | François Bonaventure Arago[1] a Marie Arago[1] |
| Rod | Arago family |
| Příbuzní | Jean Arago[1], Jacques Arago[1], Étienne Arago[1], Victor Arago[1] a Joseph Arago[1] (sourozenci) Pierre Jean François Arago[1] (vnuk) |
| Funkce | prezident (Francouzská akademie věd; 1824) Member of the Chambre des députés des départements (1831–1848) prezident Společnosti francouzských spisovatelů (1840–1844) ministr války Francie (1848) poslanec francouzského Národního shromáždění (1848–1851) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 1820 zjistil, že elektrický proud usměrňuje nezmagnetizované kovové piliny do kruhu okolo drátu. Objevil princip produkce magnetismu pomocí cylindricky stočeného měděného elektrického vodiče.
Jako vlivný tajemník Francouzské akademie věd a přítel fotografa Louise Daguerra roku 1839 významně zasáhl do přijetí vynálezu fotografie. Arago představil daguerrotypii, kterou vyvinul Daguerre spolu s Nicéphorem Niépcem, na zasedání Francouzské akademie věd. Zpráva mezi vědci vzbudila senzaci a rozlétla se do celého světa. Vývojem fotografických metod se zabýval také Hippolyte Bayard a své experimenty rovněž ukázal Aragovi. Ten mu poskytl určitou částku na další výzkum, ovšem současně ho přesvědčil, aby své vynálezy zatím nezveřejňoval. Jedním z možných motivů mohla být snaha nepřipustit, aby se kolem vynálezu rozpoutal boj o prvenství. Následkem toho Bayardovy experimenty nevešly v takovou známost jako Daguerrovy[2] a francouzská akademie dala přednost daguerrotypii.[3][4] Bayard označil Aragovo jednání za podvodné a na protest zveřejnil fotografii s autoportrétem, na němž se stylizoval do role muže, který spáchal sebevraždu utopením.[2] Dne 15. června 1839 podepsal král Ludvík Filip zákon, kterým byla Daguerrovi přiznána doživotní penze 6000 franků a Niépcovu synu Isidorovi 4000 franků. Téhož roku dne 19. srpna byl vynález fotografie vyhlášen na zasedání akademie věd a připadl státu.[5][6]
Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
