doména nejvyšší úrovně v DNS hierarchii From Wikipedia, the free encyclopedia
Doména nejvyššího řádu (TLD, z anglického Top Level Domain) je internetová doména na nejvyšší úrovni stromu internetových domén. V doménovém jméně je doména nejvyšší úrovně uvedena na konci (např. u cs.wikipedia.org je doménou nejvyššího řádu .org). TLD popisuje základní skupinu doménových jmen, např. všechna doménová jména daného státu. Domény nejvyššího řádu jsou pevně stanoveny internetovou standardizační organizací IANA. Od roku 2015 existují TLD následujících typů:
Národní doména nejvyššího řádu (anglicky country-code TLD, ccTLD) jsou speciálně zakódovaná společná doménová jména, které se zobrazují uživatelům ve webovém prohlížeči nebo v aplikaci pro domény konkrétního daného státu či závislého území. Tvar domény může obsahovat latinskou abecedu, azbuku, arabské znaky nebo čínské znaky. Doména nejvyššího řádu spravuje globálně internetová standardizační organizace IANA. Ta rozděluje svět na 5 oblastí (AFRINIC - africký region, APNIC - asio-pacifický region, ARIN - kanadský, americký a některé karibské státy, LACNIC - latinskoamerických region a některé karibské ostrovy a RIPE NCC - Evropa, blízký východ a střední Asie. Název domény byl původně pouze dvoupísmenný a až na výjimky odpovídá kódu země podle ISO 3166-1. Např. doména .cz je určena pro počítačové sítě v České republice.
Od roku 2010 byly implementovány i další znaky abecedy jako arabština, čínština, azbuka nebo thajské znaky.
V každém státu určuje příslušný správce národní domény pravidla, podle kterých se doménová jména v dané TLD přidělují. Některé státy umožňují registraci jména v národní TLD libovolnému zájemci, bez ohledu na to, jestli má s příslušným státem něco společného. Mezi takové státy a území patří i ČR se svou doménou .cz, dále také např. Arménie (.am), Itálie (.it), Jersey (.je), Kokosové ostrovy (.cc), Německo (.de), Niue (.nu), Rakousko (.at), Samoa (.ws), Tonga (.to), Turkmenistán (.tm), Mikronésie (.fm) či Tuvalu (.tv). To umožňuje existenci doménových jmen využívajících hack domény jako např. coje.to, uloz.to, barrandov.tv, rock.fm, I.am (angl. jsem), start.at (angl. začít u), go.to (angl. jít na).
Jiné státy a závislá území povolují registraci domény v příslušné TLD pouze občanům či podnikům té které země. Příkladem je např. Kanada (.ca), Mongolsko (.mn) či Slovensko (.sk).
Unikátní projekt zahájilo Tokelau (.tk): na svých stránkách umožňuje registraci doménového jména zdarma.
Většina národních domén používá kód země podle ISO 3166-1. Některé ccTLD však tuto konvenci nedodržují.
Jsou zaneseny v DNS, ale neexistují žádné jejich poddomény a nejsou ani přijímány registrace domén v těchto TLD.
Generická doména nejvyššího řádu (anglicky generic top-level domain, zkráceně generic TLD nebo gTLD) je doména nejvyššího řádu (alespoň teoreticky) společná pro daný typ subjektů. Její název je nejméně třípísmenný.
Toto je jen hrubý překlad z angličtiny. V češtině názvosloví pro dělení těchto domén neexistuje.
Internetová dokumentace RFC6761 popisuje používání speciálních registrovaných domén.[5]
Existují tyto generické TLD:
Všeobecně je jich již velmi mnoho a přibývají další.[6]Kompletní seznam domén je veřejně přístupný na webovém portále IANA.[7]
Původně (v lednu 1985) existovalo pouze následujících šest gTLD:
Z těchto generických domén jsou dnes domény .com, .net a .org zcela otevřené, tzn. kdokoli si pod nimi může zaregistrovat doménu bez ohledu na to, zda vyhovuje zamýšlenému cíli dané domény. Takže existují například komerční firmy, které používají doménové jméno s TLD .net.
V prosinci 1988 byla vytvořena sedmá gTLD: .int. Ta slouží mezinárodním organizacím založeným na základě mezistátních smluv (např. eu.int Evropské unie). Důvodem jejího vzniku byl požadavek NATO na vlastní doménu. Do této domény byly také zařazeny některé infrastrukturní mezinárodní databáze Internetu jako např. ip6.int, sloužící pro zpětný překlad adres IPv6 systémem DNS (ekvivalent in-addr.arpa, které je pro IPv4). V květnu 2000 však bylo rozhodnuto, že všechny další podobné databáze budou zakládány ve specializované infrastrukturní doméně .arpa.
V polovině 90. let začala být zřejmá potřeba velkého množství doménových jmen (hlavně v gTLD .com), což mělo za následek požadavek na zavedení nových gTLD. 4. února 1997 bylo navrženo sedm nových gTLD (.arts, .firm, .info, .nom, .rec, .store a .web). Tento návrh však nebyl pro nesouhlas americké vlády proveden.
Od října 1998 se správou doménových jmen zabývá organizace ICANN. Ta po veřejné debatě přistoupila 16. prosince 2000 k zavedení následujících sedmi nových gTLD:
V současné době se plánuje vytvoření dalších generických domén nejvyššího řádu. Navrhovány jsou následující domény: ,.geo, .kid, .mail, a .web.
V roce 2013 byly schváleny první nelatinské domény شبكة., .онлайн, .сайт a .游戏.[8]
Nejen pro ochranu obchodních značek je možno registrovat[9] si vlastní gTLD (generickou TLD),[10] tedy unikátní doménu s celosvětovým dosahem. IANA si klade několik podmínek (splnění registračního procesu, shodu názvu s provozovatelem, technickou, právní a smluvní shodu)[11], po jejichž splnění je možno takovou TLD získat a provozovat: IANA je zahrne do DNS tabulek.
Například pro banku BNP Paribas je na základě schválené žádosti zavedena gTLD, takže původní URL http://bnpparibas.com je přesměrována na https://group.bnpparibas/.[12] Podstatou firemních gTLD je, že garantem takové gTLD musí být majitel značky, což v případě .bnpparibas skutečně je BNP Paribas.[12]
A pro účel ochrany značek by registrovaná gTLD neměla být zavádějící: Není jasné zda IANA má povinnost registrovat jakoukoli formálně správně podanou žádost o registraci gTLD, či zda záleží na její libovůli, pouze na názorech členů schvalovací komise.
TLD pro určité město, pro stránky v určitém jazyce, pro jednotlivé oblasti států. Příklady:[2]
a řada dalších
V 80. letech byla vytvořena TLD nato pro použití Severoatlantickou aliancí, neboť žádná z tehdy existujících TLD nevyhovovala statutu mezinárodní organizace. Nedlouho poté však byla vytvořena TLD int věnovaná právě mezinárodním organizacím, takže NATO dnes používá doménu nato.int. Nepoužívaná TLD nato byla později (až v červnu 1996) zrušena.
V minulosti byl Internet pouze jednou z mnoha počítačových sítí. Počítače, které nebyly propojené do Internetu, ale pouze do specializovaných sítí (např. Bitnet či UUCP), mohly prostřednictvím speciálních internetových bran posílat e-maily i do Internetu, přestože do něj samy nebyly připojeny. Pro označení takových počítačů se často používaly pseudodomény jako např. .bitnet či .uucp. Tyto domény však nikdy skutečně neexistovaly v rámci systému DNS. Pokud se dnes používají tyto specializované sítě, obvykle již používají standardní internetové domény a tyto pseudodomény jsou nyní již jen historickým reliktem.
RFC 2606 specifikuje následující čtyři speciálních doménová jména, která jsou vyhrazena pro různé účely s tím, že je zaručeno, že takové domény nikdy nebudou v globálním doménovém stromu existovat:
Existují i další stromy, nezávislé na IANA, používající Alternativní DNS kořen. Takový strom může provozovat kdokoli s vlastním DNS. V síti Internet byla sítí alternativních nameserverů provozována například doména .biz
ještě před svým oficiálním schválením. Česká komunitní síť CZFree.Net ve své infrastruktuře používá top level doménu .czf
,
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.