Dlouhokřídlí (Charadriiformes) je početný řád různě velkých ptáků, kteří jsou většinou spojováni se sladkovodním a mořským prostředím,[1] avšak osidlují rozmanitá stanoviště – některé druhy žijí na otevřeném moři, jiné u moře, v močálech, pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Vyskytují se na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy. Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři. Ve většině případů jsou monogamní, i když např. ostnáci jsou polyandričtí. Některé druhy jsou samotářské a hnízdí samostatně, řada jiných tvoří mohutná hejna (rybáci, racci aj.) a hnízdí koloniálně. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků s nejméně 390 druhy. Zatímco některé druhy jsou tažné, jiné žijí usedavě. Jedni z rekordních dálkových migrantů patří právě mezi dlouhokřídlé (rybák dlouhoocasý, břehouš rudý). Váha dlouhokřídlých se pohybuje mezi 25–2000 g. Vzhledem k extrémně diverzifikovaným biotopům, které dlouhokřídlí obývají, se velmi liší i jejich morfologie a ekologie, takže hledání obecných závěrů o tomto řádu je značně problematické.[2]
 Dlouhokřídlí | |
|---|---|
 Příklady zástupců | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) Huxley, 1867 |
| Podřády | |
Viz text. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
Tradiční rozdělení
Charadriiformes, vědecký název pro dlouhokřídlé, dříve označoval řád bahňáků. Současný řád dlouhokřídlých vznikl sloučením původních dlouhokřídlých (Lariformes), alek (Alciformes) a bahňáků (Charadriiformes). Tedy nově vzniklá skupina používá vědecký název jednoho původního řádu a český druhého, čímž občas vznikají omyly.
Řád se tradičně rozděloval do následujících podřádů:
Moderní rozdělení
Poslední výzkumy fylogeneze dlouhokřídlých, založené na analýze mitochondriální a jaderné DNA, prokazují monofyletický původ této skupiny. V moderním pojetí se dlouhokřídlí dělí na tři výrazně geneticky odlišené klady s následujícími čeleděmi:[3][4][5][6]
- Lari
- perepelovití (Turnicidae) (někdy též považováni za samostatný podřád Turnici[5][6])
- pobřežníkovití (Dromadidae)
- ouhorlíkovití (Glareolidae)
- rackovití (Laridae)
- chaluhovití (Stercorariidae)
- alkovití (Alcidae)
- Scolopaci
- slučicovití (Rostratulidae)
- ostnákovití (Jacanidae)
- dropíkovití (Pedionomidae)
- písečníkovití (Thinocoridae)
- slukovití (Scolopacidae)
- Charadrii
- dytíkovití (Burhinidae)
- Pluvianellidae
- štítonosovití (Chionidae)
- Pluvianidae
- kulíkovití (Charadriidae)
- tenkozobcovití (Recurvirostridae)
- srpatkovití (Ibidorhynchidae)
- ústřičníkovití (Haematopodidae)
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
