Digitální propast
ekonomická a sociální nerovnost vztahující se k přístupu a využívání informačních a komunikačních technologií / From Wikipedia, the free encyclopedia
Digitální propast (též jako digitální rozdělení, anglicky digital gap nebo digital divide) vyjadřuje propast mezi těmi, kteří disponují přístupem k technologiím (jako je internet, nebo také chytré telefony, tablety a notebooky), a těmi, kteří tento přístup nemají.[1] Jde o ekonomickou a sociální nerovnost mezi skupinami osob v dané populaci, která úzce souvisí s přístupem, užitím a znalostí informačních a komunikačních technologií (ICT). Pojem je rozšířením obecného pojmu ze sedmdesátých let 20. století vědomostní propast.
Jan van Dijk ve své knize The Network Society (původní nizozemské vydání z roku 1991) představil koncept síťové společnosti a tento koncept rozšířil pojmem digitální propast v knize The Deepening Divide, Inequality in the Information Society (2005).[2][3] Přenesl pozornost od fyzických bariér komunikace k rozdílům ve schopnostech a dovednostech uživatelů (mediální gramotnost, informační gramotnost). Jasný původ termínů však není zcela jistý.[4]
Digitální propast v různých státech se může vztahovat k jednotlivcům, domácnostem či k obchodním a geografickým oblastem, obvykle na rozdílných úrovních v socioekonomických nebo jiných demografických kategoriích. Propast mezi různými zeměmi a regiony světa je označována jako globální digitální propast, a to z hlediska technologické vyspělosti rozvojových a rozvinutých zemí v mezinárodním měřítku. Propast vzniká i mezi jednotlivými generacemi, kdy mladší lidé rychleji přijímají do běžného života elektronické technologie rychleji než generace seniorů.[1]