Dialogy karmelitek
opera Francise Poulenca / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dialogy karmelitek (ve francouzštině Dialogues des Carmélites) je opera o třech dějstvích Francise Poulenca. V roce 1953 vyhledal Poulenca Guiido Valcarenghi z nakladatelství Casa Ricordi a pověřil ho napsáním baletu pro operní dům La Scala v Miláně.[1] Když Poulenc námět odmítl s tím, že je nudný a neispirativní, nabídl Valcarenghi místo baletu scénář od Georgese Bernanose, podle novely Die Letzte am Schafott (Poslední na popravišti)[2][3] od Gertrudy von le Fort. Historický příběh se odehrává v karmelitánském klášteře v Compiègne za Francouzské revoluce. Poprvé byla opera publiku představena v italské verzi v la Scale 26. ledna 1957; původní francouzská verze měla premiéru 21. června 1957 v pařížském Théâtre National de l'Opéra (současná Opéra national de Paris).
Dialogy karmelitek | |
---|---|
Dialogues des Carmélites | |
Elin Rombo jako sestra Blanche v Královské švédské opeře v roce 2011 | |
Základní informace | |
Žánr | opera |
Skladatel | Francis Poulenc |
Libretista | Georges Bernanos |
Počet dějství | 3 (12 obrazů) |
Originální jazyk | francouzština |
Literární předloha | Gertrud von Le Fort: Die Letzte am Schafott |
Premiéra | 26. ledna 1957, Milán, Teatro alla Scala |
Česká premiéra | 8. října 2000, Opava, Slezské divadlo Opava |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Opera Dialogy karmelitek je jedním z mistrných Poulencových vokálních děl. Samotné dialogy jsou pojaty jako recitativy s melodickou linkou, která následuje text, harmonická stavba je svěží a bohatá. Poulencovy hluboké náboženské pocity jsou patrné v nádherných a cappella pasážích Ave Maria ve 2. dějství; scéně 2 a Ave verum corpus ve 2. dějství; scéně 4 či v samotném závěru opery pak Salve regina.
Libreto je neobvykle hluboké díky psychologické studii kontrastních povah Matky Marie de l'Incarnation a Blanche de la Force.