Deset ran egyptských
biblický mýtus / From Wikipedia, the free encyclopedia
Deset ran egyptských je označení pro události předcházející vyjití (odchod, exodus) Izraelitů z Egypta a jejich putování do Země zaslíbené pod vedením Mojžíše, popsané v Bibli ve Starém zákoně v knize Exodus. Je o nich také krátká zmínka v Koránu (7,133–136).[1]
Mojžíš s Áronem žádali po faraonovi propuštění svého lidu z otroctví, faraon však odmítal a Hospodin tedy vyslal Mojžíše k faraonovi se zprávou, že pokud Izraelity nepropustí, bude celá dosud kvetoucí země postižena nepříznivými událostmi, tzv. ranami. Ty postupně zasahují Egypt, dokud nakonec faraon k odchodu Izraelitů nesvolí. Po jejich odchodu ale změnil názor a vyrazil s vojskem je dostihnout a znovu uvrhnout do otroctví. Celá armáda je však zničena vodami Rákosového moře (ztotožňováno s Rudým mořem), které se před prchajícími Izraelity rozestoupily, egyptské vojsko však zaplavily. Zaplavení faraonovy armády se však již mezi rány egyptské nepočítá.
Události spojené s odchodem Izraelitů z Egypta připomíná židovský svátek Pesach. Vyprávění o deseti ranách je důležitou a výraznou součástí sederové liturgie a pesachové hagady.