česká běžkyně, dálkařka, olympionička a vícebojařka From Wikipedia, the free encyclopedia
Denisa Helceletová, dříve Rosolová, rozená Ščerbová, (* 21. srpna 1986 Karviná) je bývalá česká atletka, závodící za atletický klub USK Praha pod vedením trenérky Martiny Blažkové. Věnovala se i víceboji a skoku dalekému, její hlavní disciplínou byl ale zejména sprint (především 200 m a 400 m) a od roku 2012 běh na 400 metrů překážek. V roce 2011 se stala v Paříži halovou mistryní Evropy v běhu na 400 metrů a o rok později mistryní Evropy v běhu na 400 metrů překážek. Je několikanásobnou mistryní České republiky „pod otevřeným nebem“ i v hale.
| Denisa Helceletová | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Narození | 21. srpna 1986 (38 let) Karviná |
| Stát |  Československo |
| Choť | Lukáš Rosol (2008–2011)[1][2] Adam Helcelet (od 2019)[3][4] |
| Kariéra | |
| Disciplína | 100 m, 200 m, 400 m, skok daleký |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Halové MS v atletice | ||
| stříbro | HMS 2010 | štafeta 4 × 400 m |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | ME 2012 | 400 m překážek |
| bronz | ME 2014 | 400 m překážek |
| bronz | ME 2012 | štafeta 4 × 400 m |
| Halové ME v atletice | ||
| bronz | HME 2007 | skok daleký |
| zlato | HME 2011 | běh na 400 m |
| bronz | HME 2013 | štafeta 4 × 400 m |
| Mistrovství světa v atletice do 17 let | ||
| stříbro | Sherbrooke 2003 | skok daleký |
| Mistrovství světa juniorů v atletice | ||
| zlato | Grosseto 2004 | skok daleký |
| Mistrovství Evropy v atletice do 23 let | ||
| stříbro | ME23 2007 | skok daleký |
| Mistrovství Evropy juniorů v atletice | ||
| zlato | MEJ 2005 | skok daleký |
| Mistrovství ČR v atletice | ||
| zlato | MČR 2004 | skok daleký |
| zlato | MČR 2005 | běh na 200 m |
| bronz | MČR 2005 | skok daleký |
| zlato | MČR 2006 | sedmiboj |
| stříbro | MČR 2006 | skok daleký |
| bronz | MČR 2006 | 60 m překážek |
| zlato | MČR 2007 | skok daleký |
| zlato | MČR 2008 | běh na 200 m |
| zlato | MČR 2008 | skok daleký |
| bronz | MČR 2008 | štafeta 4 × 400 m |
| stříbro | MČR 2009 | běh na 200 m |
| zlato | MČR 2010 | běh na 200 m |
| bronz | MČR 2011 | běh na 100 m |
| zlato | MČR 2011 | běh na 200 m |
| stříbro | MČR 2011 | štafeta 4 × 100 m |
| zlato | MČR 2012 | 400 m překážek |
| zlato | MČR 2013 | běh na 200 m |
| zlato | MČR 2013 | štafeta 4 × 400 m |
| zlato | MČR 2014 | 400 m překážek |
| zlato | MČR 2015 | 400 m překážek |
| zlato | MČR 2016 | běh na 400 m |
| zlato | MČR 2017 | 400 m překážek |
| Halové mistrovství ČR v atletice | ||
| zlato | HMČR 2004 | skok daleký |
| zlato | HMČR 2005 | skok daleký |
| bronz | HMČR 2006 | běh na 60 m |
| zlato | HMČR 2006 | skok daleký |
| zlato | HMČR 2009 | skok daleký |
| zlato | HMČR 2010 | běh na 400 m |
| bronz | HMČR 2011 | běh na 60 m |
| zlato | HMČR 2012 | běh na 200 m |
| bronz | HMČR 2012 | běh na 60 m |
| zlato | HMČR 2013 | běh na 200 m |
| zlato | HMČR 2014 | běh na 200 m |
| zlato | HMČR 2015 | běh na 200 m |
| zlato | HMČR 2017 | běh na 200 m |
Svou atletickou dráhu nastartovala jako malá dívka v Atletickém klubu v Orlové. Pod vedením trenéra Jana Bardase prošla prvními atletickými krůčky (a skoky) až do svého odchodu na sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových v Ostravě-Zábřehu. V klubu AK SSK Vítkovice trénovala několik let pod vedením trenéra Aleše Dudy. V roce 2009 přestoupila do USK Praha, kde se připravovala v tréninkové skupině Martiny Blažkové.
Jejími nejlepšími dosavadními mezinárodními výsledky jsou: Vítězství ve skoku dalekém na juniorském mistrovství světa v italském Grossetu v roce 2004 (výkon 6,61 m), a 3. místo v téže disciplíně na halovém mistrovství Evropy 2007 v anglickém Birminghamu (výkon 6,64 m).
Z dalších mezinárodních výsledků to bylo druhé místo ve skoku dalekém na mistrovství světa do 17 let v kanadském Sherbrooke v roce 2003 (výkon 6,40 m; ztráta na první místo pouze 1 cm).
Na olympijských hrách v Athénách 2004 reprezentovala ve skoku dalekém (výkon 6,39 m nestačil na postup z kvalifikace). V roce 2006 startovala coby sedmibojařka na atletickém mistrovství Evropy ve švédském Göteborgu, ale pro zranění kotníku musela ze soutěže odstoupit právě ve své nejsilnější disciplíně, skoku do dálky.
V únoru roku 2008 překonala svůj vlastní národní rekord v halovém ženském pětiboji výkonem 4632 bodů. Zároveň se výkonem 8.20 s v běhu na 60 metrů překážek kvalifikovala na halové mistrovství světa do Valencie.
V březnu roku 2009 obsadila 10. místo při pětiboji na halovém evropském šampionátu v Turíně.
Dne 27. května 2010 na mítinku Zlaté tretry v Ostravě zaběhla osobní rekord na 400 metrů v hodnotě 50,85 sekundy a nominovala se na mistrovství Evropy v atletice 2010 v Barceloně.[5] Na ME v Barceloně se probojovala do finále, kde s časem 50,90 sekundy obsadila 5. místo.[6] Dne 5. března 2011 se na HME v Paříži stala halovou mistryní Evropy v běhu na 400 metrů, a to časem nového osobního rekordu 51,73 sekundy.[7]
Na jaře 2012 Denisa znovu změnila disciplínu, začala se věnovat běhu na 400 m překážek. Splnila v této disciplíně kvalifikační limity na ME 2012 v Helsinkách i na OH 2012 v Londýně. Na ME 2012 v Helsinkách pak vybojovala stříbrnou medaili v osobním rekordu na této trati 54,24 sekundy.[8] Navíc přidala bronzovou medaili ze štafety na 4 × 400 m.[9] Na olympijských hrách v Londýně 2012 se v běhu na 400 m překážek probojovala do finále, kde se skončila 7. místě časem 55,27.[10]
Na HME 2013 se ve štafetě 4 × 400 m umístila na bronzové pozici. Štafetu tentokrát rozbíhala, po ní následovaly Jitka Bartoničková, Lenka Masná a Zuzana Hejnová jako finišmanka.
Na letní mistrovství světa v Moskvě odjížděla se splněnými limity na tratích 400 m i 400 m překážek. Dala však přednost startu na trati 400 m překážek. V roce 2013 byl její nejlepší výkon na této trati před mistrovstvím světa čas 54,38 s dosažený 6. července na mítinku Diamantové ligy v Paříži. Na mistrovství světa se kvalifikovala i jako členka štafety 4×400 m.[11]
Na mistrovství světa v atletice 2013 v Moskvě vypadla v závodu na 400 m př. v semifinále, když ve svém běhu skončila čtvrtá (přímo do finále postupovaly první tři běžkyně) a čas 55,14 s na postup nestačil.[12] Úspěšnější byla, i přes zdravotní problémy v přípravě, na mistrovství Evropy v Curychu v roce 2014. Probojovala se zde do finále běhu na 400 metrů překážek. Dlouho bojovala s Britkou Childovou o vítězství, nakonec ji až v posledních metrech závodu předstihly Ukrajinka Hanna Titimecová (v osobním rekordu 54,56), i obhájkyně zlata Irina Davydovová (54,60). Rosolová tak skončila čtvrtá v čase 54,70.[13]
V roce 2004 chodila s výškařem Jaroslavem Bábou.[14]
Dne 13. listopadu 2008 se po roční známosti provdala za českého tenistu Lukáše Rosola a přijala příjmení Rosolová.[15] Na jaře 2011 se však manželé rozvedli.[16]
Dne 11. listopadu 2017 se na vyhlášení nejlepšího Atleta roku 2017 zasnoubila s desetibojařem Adamem Sebastianem Helceletem.[14] 15. června 2019 se za něho provdala a přijala příjmení Helceletová.
Dne 19. listopadu 2017 oznámila ve svých 31 letech ukončení atletické kariéry z důvodu těhotenství. Ve čtvrtek 17. května 2018 se jim narodila dcera Evelin. Do budoucna by se chtěla věnovat trenérské práci.[17][18] V úterý 14.9.2021 se jí narodila druhá dcera Anastasie.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
