Dardanové
From Wikipedia, the free encyclopedia
Dardanové či Dardani, řecky Δαρδάνιοι, latinsky Dardani, byl starověký kmen, jeden z nejstarších na Balkáně. Obýval oblast, jejímž jádrem bylo zhruba území dnešního Kosova a jihovýchodního Srbska, a která po něm dostala název Dardanie a založil zde i království existující od 4. století př. n. l. do roku 28 př. n. l. Nesmí být zaměňováni - s nejvyšší pravděpodobností - s Dardany, o nichž se hovoří v řecké mytologii jako o spojencích Trójanů v Trojské válce a jejichž legendárním praotcem měl být Dardanos, byť starověcí autoři, zejména starořímští, toto spojování běžně činili.[1] Většina starověkých zdrojů Dardany označuje za Ilyry (například Strabón či Appiános). Je však nápadné, že ve východních dardanských oblastech převažovala thrácká jména a toponyma. Stejně jako skutečnost, že Dardanové měli v celé své historii vždy oddělené domény od zbytku Ilyrů. Současní archeologové vidí užívání kmenového označení Dardanové legitimní již od 11. století př. n. l., za prapočátek jejich kmenové kultury považují archeologickou kulturu zvanou Glasinac-Mati z doby železné. Kmenová aristokracie se objevila v 6.–5. století př. n. l. Zdá se, že na rozdíl od svých thráckých sousedů nebyli nikdy helenizováni.[2] Zdá se též prokázané, že vyvinuli již asi v 6. století př. n. l. koncept posmrtného života, jak dokazují dlouhé železné tyče v hrobkách, jež byly patrně míněny jako zásvětní platidlo. Dvoubřité sekery zvané labrys byly patrně používány rituálním způsobem k uctívání slunce, které u severních Ilyrů převládalo. Zachovala se jména jen tří dardanských králů (Longarus, Bato, Monunius II.), svého času obvyklý názor, že Dardanem byl i slavný starověký král Bardylis, je dnes považován za vyvrácený.[3] Jméno kmene snad souviselo s hruškou.[4]