![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/Kurien_des_reichstages_des_Heiligen_R%25C3%25B6mischen_Reiches.jpg/640px-Kurien_des_reichstages_des_Heiligen_R%25C3%25B6mischen_Reiches.jpg&w=640&q=50)
Corpus evangelicorum
označení pro všechny Říšské stavy Svaté říše římské německého národa / From Wikipedia, the free encyclopedia
Corpus evangelicorum bylo označení pro všechny Říšské stavy Svaté říše římské německého národa, které se hlásily k luterství nebo kalvinismu a tvořily v rámci Říšského sněmu zvláštní těleso. Jeho úkolem bylo hájení konfesních zájmů říšských evangelíků.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/Kurien_des_reichstages_des_Heiligen_R%C3%B6mischen_Reiches.jpg/320px-Kurien_des_reichstages_des_Heiligen_R%C3%B6mischen_Reiches.jpg)
Corpus evangelicorum bylo formálně ustaveno 22. července 1653. V jeho čele stál kurfiřt saský. Současně vzniklo i Corpus catholicorum. K přijetí sněmovního usnesení ve věcech náboženských bylo třeba vzájemné dohody obou corpusů; přehlasování bylo vyloučeno.
Corpus evangelicorum bylo opakovaně adresátem stížností utlačovaných protestantů v Habsburské monarchii a snažilo se v jejich prospěch přimlouvat u císaře. Kupříkladu ve prospěch slezských protestantů intervenovalo Corpus evangelicorum mezi lety 1663–1750 celkem 154krát.[1]
Corpus evangelicorum zaniklo spolu s rozpuštěním Říše v roce 1806.
Pojem Corpus evangelicorum byl užíván již dříve, a to pro plány švédského krále Gustava II. Adolfa na vytvoření svazu evangelických států v Říši.